Podle některých dat může krátká ekonomická krize prodlužovat život, píše ve svém úvodním textu nové rubriky Ekonomix na IHNED.cz a názorových stránkách HNDialog ekonom Jan Libich, který je rovněž účastníkem Macháčkovy výměny, debaty českých ekonomů na IHNED.cz.

"Slovo krize se posledních pár let skloňuje ve všech pádech; a výhradně v negativním smyslu. Proto vás asi překvapí zjištění akademického výzkumu ekonomů Ulfa Gerdthama a Christophera Ruhma, že ekonomický útlum jakým byla nedávná krize může mít pozitivní dopady," píše v úvodu svého textu.

A eurokrize? "Největší evropskou nadějí je technologický pokrok," píše v jedné z odpovědí online rozhovoru se čtenáři IHNED.cz.

Jaká pozitiva může mít ekonomická krize? Jan Libich odpovídal na vaše otázky v on-line rozhovoru - všechny otázky čtenářů a odpovědi najdete níže.

Online rozhovor

vložit otázku
20.5.2013 10:35 Petr P
Dobrý den, chci se zeptat - můžete mi v několika větách a jednoduše vysvětlit, proč Japonsko trpí deflací a v čem se vropa od tohoto scénáře liší? Děkuji
20.5.2013 13:58 Jan Libich
Dobrý den, zdravím všechny čtenáře ihned a děkuji za otázky. Prvotními příčinami japonské deflace a stagnace byly: 1) Krize bankovního sektoru (tamní banky přerostly v 80. letech v obrovské neprůhledné a neefektivní kolosy) 2) Demografický trend stárnoucí populace (který začal o dvacet let dříve než ve většině ostatních vyspělých zemí) 3) Časté nekonzistentní změny v nastavení fiskální a měnové politiky zvyšující nejistotu lidí. Tyto faktory vedly k utahování opasků japonských domácností a snižování spotřeby, a tudíž poklesu cenové hladiny (deflaci). Všechny tři faktory jsou nyní přítomny v Evropě. Rozdíl je, že Evropská centrální banka má inflační cíl 2%, takže bude aktivněji proti deflaci bojovat (Japonská centrální banka se teprve před měsícem vydala touto cestou). Problémem však je, že i když se Eurozóně jako celku podaří vyhnout deflaci, některé země používající společnou (např. Španělsko či Irsko) měnu jí stejně zakusí.
20.5.2013 12:07 student
Dobrý den, Co si myslíte o dani z finančních transakcí, kterou chtějí zavést některé státy Eurozóny? Co si myslíte o transakční dani ve Švýcarsku? Co si myslíte o názoru, že se finanční ekonomika odtrhla od reálné ekonomiky a místo, aby zajišťovala efektivní alokaci, ji až nemístně zatěžuje? Jaká část úspor se promění na kapitál, a jaká na okamžitou spotřebu?
20.5.2013 14:00 Jan Libich
Otázka 1 Pro daň z finančních transakcí existuje několik argumentů, a také několik proti-argumentů. Ekonomický výzkum zatím nebyl schopen najít jednoznačnou odpověď. Ale je zřejmé, že mnohá existující opatření v ekonomice, například implicitní vládní garance za banky nebo státní podporování hypoték v USA před krizí, jsou mnohem více problematická. Pokud by k těmto zásahům do trhu nedocházelo, pak je mnohem menší pravděpodobnost různých bublin na trhu nemovitostí a akcií. A tím pádem mnohem menší potřeba omezit „spekulativní“ transakce navrhovanou daní. Otázka 2 Souhlasím s Vámi, že se finanční systém v posledních letech před krizí vzdálil od svého hlavního cíle, čímž je spojovat úspory lidí a s firmami, jež je potřebují k investicím do výroby. Spíše začal fungovat jako kasino, ve kterém nakonec vždy prohraje daňový poplatník. Ekonomové navrhli mnoho zajímavých reforem, jak tento trend zvrátit, a snížit rizikovost finančního systému. Např. zde je návrh dvou ekonomů MMF (jeden z nich je Čech: http://en.wikipedia.org/wiki/The_Chicago_Plan_Revisited). Další je od prof. Kotlikoffa z Bostonské university nazvaný Limited Purpose Banking (www.businessweek.com/magazine/content/10_07/b4166042289206.htm). Otázka 3 Ohledně podílu spotřeby a úspor, to se liší podle zemí. V Některých, jako Čína, spoří domácnosti přes 20% příjmů, v jiných jako v Japonsku, Finsku, či Dánsku téměř nic. Také záleží na období, v Austrálii je to nyní skoro 10%, ale před krizí to bylo jen necelá 3%. Ekonomický výzkum identifikoval takzvané „zlaté pravidlo”, což je míra úspor, jenž maximalizuje dlouhodobou spotřebu jednotlivců. A drtivá většina zemí je pod touto úrovní, tzn. že příliš spotřebováváme (a tím zvyšujeme současný HDP), ale málo spoříme a investujeme (a tím snižujeme budoucí ekonomický růst a HDP).
20.5.2013 12:36 Bc. Michal Drozd
Dobrý den, domníváte se, že se Evropa (a s ní i Česká republika) v současné době nachází v pasti likvidity? ECB snížila hlavní úrokovou sazbu, sazba ČNB leží ještě níž, ekonomickému oživení to však nepomáhá. Mají v této situaci vlády přestat se škrty a začít opět fiskálně stimulovat ekonomiku, nebo odkud má přijít ten růstový impuls? Děkuji student Ekf VŠB-TUO
20.5.2013 14:01 Jan Libich
Past likvidity je širší pojem, ale podle jistých kritérií již je v ní Evropa i USA bezesporu zabředlá. Jak jsem již v Macháčkově výměně několikrát rozebíral, Evropa potřebuje dlouhodobé reformy, nikoli krátkodobé nekoncepční škrty. Pokud by k nim došlo, tak by pravděpodobně přišel ten stimulační impulz ze strany domácností, jejichž důvěra je pro výkon ekonomiky je klíčová - mnohem důležitější, než měnová či fiskální politika.
20.5.2013 13:19 Ája M
Dobrý den - co si vy osobně myslíte (ve světle vašeho článku) o celoevropské iniciativě Všeobecný základní příjem (bezpodmínečný). Děkuji a přeji hezký den.
20.5.2013 14:01 Jan Libich
Upřímně, z ekonomického hlediska je to jeden z nejabsurdnějších evropských nápadů. Ekonomové jsou schopni změřit, jak např. podpory v nezaměstnanosti snižují pobídky k práci, a tím pádem zvyšují nezaměstnanost. Navrhovaný základní příjem by měl ještě mnohonásobně větší negativní dopady. A nejde jen o pobídky příjemců té dávky, ale i těch ostatních; pracovníků, kteří to budou muset zaplatit, a tudíž dostanou nižší čistou mzdu.
20.5.2013 13:37 adam
Jak významné jsou vlastně příjmy z alkoholové daně pro český stát? Kolik by český stát stála - teoreticky - úplná prohibice?
20.5.2013 14:02 Jan Libich
Daně z alkoholu v roce 2011 přispěly do státní kasy skoro 7 miliard korun. Prohibice pak navíc připraví stát i o DPH. Ale toto by neměla být kritéria rozhodování ohledně těchto daní či prohibice. Správné rozhodnutí musí především zohlednit argument svobody jednotlivce (pokud nenarušuje svobodu ostatních), dále případné negativní externality (včetně úmrtí za volantem způsobené konzumací alkoholu), dopad na zdravotní systém atd.
20.5.2013 13:41 Petra K.
zdravím, jaká další pozitiva může mít ekonomická krize? existují nějaké další studie sociálních dopadů atp, např že v krizi se lidé a rodiny semknou, mají více dětí apod?
20.5.2013 14:04 Jan Libich
Ano, ale je to spíše pokryto v sociologické literatuře. Na druhou stranu je nutno zdůraznit ty negativní dopady, například rodinné neshody způsobené finančními těžkostmi. Proto v článku několikrát zdůrazňuji, že bychom se rozhodně neměli snažit úmyslně krize vyvolávat, že celkově škodí.
20.5.2013 13:42 Jan Brotánek
Dobrý den pane Libichu. Stojíte si stále za svým článkem "Uvaříme planetu Zemi ekonomickým růstem?", kde jste na základě série dat z minulosti dokázal, že se Země během určité doby uvaří? Stejným principem byste totiž mohl dokázat, že za 500 let bude na Zemi žít 1500 biliónů obyvatel. Nezmýlil jste se? Díky.
20.5.2013 14:05 Jan Libich
Zdravím, přečtěte si prosím článek ještě jednou. Říká, co se stane, POKUD by spotřeba energie pokračovala současným tempem. A apeluji na nás na všechny, ať se zamyslíme, jak spotřebu omezit, protože až se Indie a Čína dotáhnou ve spotřebě na osobu na úroveň USA, tak to bude obrovský nárůst. Také se prosím podívejte na analýzy fyziků, např. Prof. Toma Murphyho, dal jsem do článku pár odkazů na jeho blog, kde jsou detailní popisy dat a případných následků.
20.5.2013 13:50 Jaroslav Zajíček
Dobrý den, měl by jste odvahu z důkazem z vlastní zkušenosti potvrdit svůj statistický objev přiznivých účinků hospodářské krize? Děkuji Vám za odpověď. JZ
20.5.2013 14:07 Jan Libich
Jak zmiňuji v článku, není to "můj" objev. Manželka by určitě byla ráda, kdyby to platilo i v mém případě a pracoval jsem méně, ale zatím se mi to bohužel nedaří...
20.5.2013 13:52 Tomáš
Komunizmus byl v krizi od svého počátku, přesto většina obyvatel žila po desetiletí na slušné úrovni. Mám dojem, že kapitalistické krize jsou vyvolány uměle, aby byl čím zdůvodnit tunelování a rozkrádání.
20.5.2013 14:12 Jan Libich
Záleží, jak definujete "slušná úroveň". Finančně jsme na tom byli hůř, podívejte se např. na srovnání zde: www.zakomunistu.cz. Co se týče věku dožití, tak rovněž. jak píšu ve svém nedávném článku o Mrs. Thatcherové, v Česku se "v období 1960-1990 průměrná délka dožití, jeden z obecně uznávaných indikátorů životní úrovně, u mužů vůbec nezvýšila. Pro srovnání, v polistopadové éře již došlo k jejímu zvýšení o sedm let." Co se týče osobních svobod to víme všichni, co jsme v tom režimu vyrůstali.
20.5.2013 13:59 Jenda
Dobrý den, líbí se mi váš optimistický přístup a hledání dobrých zpráv ve špatných časech. Chystáte do nové rubriky témata podobného charakteru - o pozitivních trendech, příkladech z historie atd.? Díky!
20.5.2013 14:14 Jan Libich
Určitě. Ale budu psát i věci nepopulární, které jsou potřeba říct. Například o negativním výhledu veřejných financí a nutných změnách, které odsouváme - na úkor našich dětí.
20.5.2013 14:00 patrika
Zdravím Vás, gratuluji k nové rubrice a chci se optat: Popište prosím nejoptimističtější variantu krize eurozóny. Co všechno by se muselo stát, abysme opět rostli pěti procenty?
20.5.2013 14:17 Jan Libich
Na takovou dávku fantazie bych asi potřeboval jistý nápoj s obsahem alkoholu a pěnou na povrchu :-) Ale vážně, největší evropskou nadějí je technologický pokrok. Pokud by došlo k nějakým úžasným objevům, jež by razantně zvýšily produktivitu práce, tak by to vyřešilo většinu současných problémů.
20.5.2013 14:01 F.A.Hayek
pořád věříte, že keynes je relevantní?
20.5.2013 14:20 Jan Libich
Současná krize ukázala, že je JM Keynes relevantnější, než si většina ekonomů před krizí myslela. S mnoha jeho závěry se neztotožňuji, ale ignorovat jeho odkaz by nebylo správné. Pokud Vás zajímá víc, doporučuji blog Paula Krugmana.
20.5.2013 14:01 zdenek
Dobrý den, jaký vliv podle vás mají na ekonomické myšlení knihy NN Taleba či Kahnemana, které jsou populární už i v ČR? A jaký je Váš názor na tyto autory? Děkuji za odpověď
20.5.2013 14:22 Jan Libich
Jsou výborní, a určitě je dobře, že se psychologické a behaviorální aspekty zabydlují ve středním ekonomickém proudu.
20.5.2013 14:06 Alexia
Jaké je aktuální rozložení sil? Kdo ve světě vítězí? Keynesiánci, rakouská škola? Myslíte si, že roste vliv libertariánů?
20.5.2013 14:25 Jan Libich
To je těžké říct, mám pocit, že dochází k jisté polarizaci. Ještě méně lidí se shodne než v minulosti, a různé extrémní názory získávají na popularitě. Přitom je to opak toho, co v současné době potřebujeme. Potřebujeme, aby se lidé a politici snažili najít společnou řeč, nikoli jen poukazovat na chyby a nedostatky druhých.
20.5.2013 14:08 Ondřej
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na váš názor na krizi eurozóny. Jednak by mě zajímal váš názor na jakousi plíživou federalizaci, která patrně bude probíhat, nemyslíte si, že tento způsob postrádá demokratickou legitimitu? Občané zemí eurozóny přece do HMU vstupovali za jiných podmínek. Děkuji
20.5.2013 14:28 Jan Libich
Máte pravdu. S federalizací jako takovou nemám problém, pokud: 1) bude odrážet přání společnosti 2) nezamete některé stávající problémy pod koberec, ale bude je řešit. Ani jedna podmínka však nevypadá, že je/bude splněna. To by pak mohlo dojít k zakonzervování problémů, jako například mezi severem a jihem Itálie.
20.5.2013 14:10 J.M.Keynes
kolegy Hayeka si nevšímejte, zase se odkopal. Pojď zase spát, Friedriechu, doba už pokročila.
20.5.2013 14:28 Jan Libich
Máte poetického ducha, zkuste psát básně.
20.5.2013 14:12 Kaarl
zdravím - co říkáte úrovni ekonomické debaty v ČR? Jak jsme na tom ve srovnání s Austrálií?
20.5.2013 14:29 Jan Libich
Je zde mnoho dobrých komentátorů, ale úroveň je v porovnání s Austrálií níž (a jedná se i o úroveň diskuze pod články). To je jeden z důvodů, proč se snažím angažovat v českém tisku.
20.5.2013 14:19 pap
která země eurozóny je na tom opravdu dobře?
20.5.2013 14:32 Jan Libich
Německo je ekonomicky výkonné, ale částečně mu v konkurenceschopnosti pomáhá společná měny (jež nyní ubližuje Španělsku, Irsku a spol.). Nizozemí a Skandinávské země zase mají velmi kvalitní instituce, a proto relativně dobré vyhlídky do budoucna.
20.5.2013 14:24 jupka
Jak se má obyčejný člověk připravit na další průběh krize? Jasně, žádné dluhy. Ale je třeba inflace na programu dne?
20.5.2013 14:38 Jan Libich
O pravděpodobnosti inflace je část mého výzkumu. V těch zemích, které dostatečně nereformovaly své penzijní, zdravotní systémy a sociální systémy, je pravděpodobnost vyšší inflace nezanedbatelná. Je to proto, že jeden z nejjednodušších způsobů, jak zalepit díru v rozpočtu, je vytisknout peníze. Pokud se chcete dovědět více, zvu Vás na své vystoupení na Science Café v Praze 11.6. nazvané "Čeká nás bankrot veřejných financí, hyperinflace, kolaps eura či nulový růst? Více informací na http://sciencecafe.cz/cervnove-sc-v-praze-o-makroekonomickych-otaznicich-s-janem-libichem.
20.5.2013 14:27 papaz z depaz
kdybyste mohl zrušit jednu věc/regulaci/zákon, který omezuje ekonomickou prosperitu Česka, co by to bylo? Díky za odpověď.
20.5.2013 14:40 Jan Libich
Těch ekonomických je více, to by bylo "o prsa". Ale z obecnějších je to určitě letní čas. Existuje mnoho studií ukazujících, že to lidem škodí, a že to ani nespoří energii. Jsem rád, že existuje iniciativa, která se to snaží v Evropě prosadit.
20.5.2013 14:31 Kaja
Dobré odpoledne, jak se v Austrálii dívají na krizi eurozóny? Zajímá to tam vůbec někoho?
20.5.2013 14:41 Jan Libich
Zajímá, a to i přesto, že je více ekonomicky ovlivňuje situace v Asii a USA. Pořád se cítí s Evropou spjati díky svému původu.
20.5.2013 14:36 Ondřej
Dobrý den, nemáte pocit, že v poslední době v ekonomické debatě dochází někdy k přehnanému zjednodušování (až vulgarizaci) problémů? Jak může ekonom napsat například větu typu: "Sociální stát je neufinancovatelný."? Když "sociální stát" není žádná přesně vymezená kategorie. Tohoto zjednodušení se například dopustil jeden z účastníků Macháčkových výměn. A podobných příkladů je více, často se mi zdá, že se pisatel (často jsou to různí analytici nebo ekonomové různých institucí) dopouští podobných zjednodušení, aby v textu dospěl k závěru, který se mu hodí, že to není jen proto, aby to pochopil i ten "hloupý čtenář". Děkuji
20.5.2013 14:46 Jan Libich
Máte pravdu, že přílišná zjednodušení jsou nebezpečná. Proto taky mé články mají přes 6000 znaků, a to i přesto, že vždy cíluji polovinu... Macháčkova výměna je specifická, jsou to kratší příspěvky a není tam prostor pro detailní analýzu. Navíc všichni přispěvatelé jsou velmi vytížení lidé (a za své příspěvky nedostávají honorář). Tak doufám, že budou čtenáři k občasným pochybením a zjednodušením shovívaví.
20.5.2013 14:43 Jan Korbel
Proč je třeba "bojovat proti deflaci"? V čem je tak špatné, když klesá cenová hladina? Pokles cen, klidně až pod hranici nákladů, byl v historii přece proces, kterým se ekonomika pročišťovala, umožňoval novým hráčům převzít nějakou užitečnou část aktivit těch, kteří v tržním boji prohráli.
20.5.2013 14:51 Jan Libich
Velmi dobrá otázka. Pokud bychom věděli, že deflace bude dlouhodobým fenoménem, jakousi novou normou (například nový inflační cíl bude minus 2%), tak by její náklady byly mnohem menší. Lidé jen změní svá očekávaní a mzdy atd se také přizpůsobí. Deflace je však problémová, pokud lidé jsou zvyklí na opak, na inflaci. Pak když vidí, že ceny klesají, přestanou utrácet a čekají, že si to koupí později - levněji. A to vede k útlumu ekonomiky a vyšší nezaměstnanosti.
20.5.2013 14:44 Student
Dobrý den pane doktore, rád bych se Vás zeptal na triviální otázky, a to: V čem si myslíte, že spočívá momentální neúspěch české ekonomiky? (tím narážím na recesi, která zde přetrvává již od poloviny roku 2011). Myslíte si, že fiskální konsolidace podpoří domácí ekonomiku, ne jen dlouhodobě ale i v krátkodobém horizontu? Myslíte si, že důvěra domácností ve vládní politiku je tím klíčovým co může tento stav zvrátit, jak tvrdí teorie expanzivních fiskálních kontrakcí nebo spatřujete problém někde jinde?
20.5.2013 14:58 Jan Libich
Neúspěch české ekonomiky je spjat s problémy v Evropě a k oddlužování (de-leveraging) na úrovni domácností, bank, firem, i státu. A na tom je snad i něco pozitivního, protože by to mělo vás k nižší rizikovosti ekonomiky v budoucnu. Výzkum Alberta Alesiny z Harvardu ohledně expanzivních fiskálních kontrakcí je velmi sporný (a to viděno i některými jeho spoluautory). Tím myslím z krátkodobého hlediska; nekoncepční škrty rozhodně důvěru neposílí. Nicméně správné dlouhodobé reformy tento vliv pozitivní mít mohou.