Senátoři ve svém návrhu zdůraznili nepřiměřenost povinné jistiny vůči menším provozovatelům benzinových pump. Nelíbila se jim především jednotná výše kauce, která činí pro každého prodejce 20 milionů korun, což prý působí rdousivým efektem a odporuje článku 26 Listiny.

Funkci samotného institutu kauce přitom nezpochybnili, protože si jsou podle jejich slov vědomi její funkce při potírání kriminality spojené s tímto trhem.

Soudci v čele s předsedou Pavlem Rychetským jim pak dali za pravdu, přičemž vyšli z třístupňového testu proporcionality. Prvními dvěma kroky testu (posouzení legitimity úpravy a posouzení racionality vztahu cíl-prostředek) kauce v současné podobě prošla, ovšem zádrhel nastal v třetí fázi. Ta zkoumá, zdali nelze požadovaného cíle dosáhnout jinými prostředky.

"V úvahu by přicházela zejména varianta zákonné úpravy podmínek stanovení výše kauce, která by byla zákonodárcem rozumně odstupňována. Není přitom vyloučena ani varianta, že by kauce byla stanovena pouze pro ty distributory, kteří na trh pohonných hmot vstupují, a to na časově omezenou dobu," stojí v nálezu.

Plénum pak rozhodlo o tom, že napadené ustanovení ruší k 30. červnu 2015, tak aby zákonodárce stihl zareagovat na toto rozhodnutí.

Odlišná stanoviska k návrhu vyjádřili soudci Radovan Suchánek, Jan Musil a soudkyně Ivana Janů.

Související