Ekonomie střílí - a dává gól!

Je to jakoby Steve Jobs prohlásil, že je iPhone k ničemu, a Bill Gates doporučil uživatelům vyhodit Microsoft Office z okna. Šéf jakého sportu se veřejně vyjádřil, že jedno z jeho hlavních pravidel je „tragédie“? Ti, kteří shlédli infarktové osmifinálové penaltové rozstřely mezi Brazílií a Chile či Kostarikou a Řeckem, asi tuší, že se jedná o fotbal. Tento článek naznačí, že paralely mezi sportem a ekonomikou jsou silnější, než si zdá, a že ekonomický výzkum může být užitečný i na sportovních kolbištích.

Po světovém šampionátu v roce 2006 generální tajemník mezinárodní asociace FIFA Sepp Blatter prohlásil: „Fotbalové mistrovství světa, to je vášeň, a když jde zápas do prodloužení, je to drama. Ale když dojde na pokutové kopy, je to tragédie“. Šéf FIFA Blatter reagoval na značné množství důležitých zápasů, které rozhodla až krutá loterie penaltového rozstřelu.

V čem je problém? Blatterovi vadí především náhodnost penalt a to, že nejde o týmovou práci. Dále také obrovský tlak na exekutory pokutových kopů a psychické trauma těch, kteří je nepromění. Možná si vybavíte agónii a slzy hráčů, jež selhali ze vzdálenosti dvanácti yardů, např. Beckham po čtvrtfinále mistrovství Evropy 2004, Trezeguet po finále mistrovství světa 2006, Terry po finále Ligy mistrů UEFA 2008, Schweinsteiger o čtyři roky později, či nejčerstvěji Řek Gekas). Jde také o zdraví fanoušků, například při sledování pokutových kopů mezi Brazílií a Mexikem měli jen na stadionu infarkt čtyři lidé, z toho jeden zemřel.

Snaha FIFA snížit váhu penaltového rozstřelu se projevila přijetím takzvaného „zlatého gólu“ v období 1993-2002 a stříbrného gólu v období 2002-2004. Tato pravidla měla zajistit, že v prodloužení bude padat více gólů a tím pádem méně zápasů dojde do penaltového rozstřelu. Fiasko těchto systémů ekonomy nepřekvapilo, protože věnují pozornost vlivu pravidel na pobídky aktérů ekonomických klání. Bylo jim jasné, že pravidlo „náhlé smrti“ nejenom zvýší „odměnu“ za vsítěný gól a tudíž pobídky hráčů k útočné hře v prodloužení, ale zároveň zvýší „trest“ za obdržený gól a tudíž pobídky k defenzívě. A jak se ukázalo, tento druhý efekt byl silnější díky fenoménu zvanému „averze ke ztrátě“ (loss aversion), za který dostali v roce 2002 Kahneman a Tversky Nobelovu cenu za ekonomii. Proto zlatý a stříbrný gól kontraproduktivně vedl k menšímu množství gólů v prodloužení a FIFA se od něj brzy odklonila.

Může ekonomie pomoci s fotbalovou tragédií?

Existují nějaké alternativy současného penaltového rozstřelu? Ideálně takové, které by odstranily (alespoň částečně) všechny výše zmíněné nedostatky? A zde přichází na scénu ekonomický výzkum, protože nám dokáže odpovědět například na následující otázku: Co by se stalo, kdybychom obrátili pořadí prodloužení a penalt?

Jinými slovy, jaký by byl efekt nedávno navržené změny pravidel, že by po remízové normální hrací době (90 minut) přišly na řadu nejdříve pokutové kopy a až potom třicetiminutové prodloužení? Součástí této šachové rošády by bylo pravidlo, že tým, který vstřelí více gólů v prodloužení, je vítězem - nezávisle na výsledku předcházejícího penaltového rozstřelu. Pouze v případě, že by prodloužení nemělo vítěze, by byl vítězem tým, který předtím vyhrál penaltový rozstřel.

Psychologické pozitivní dopady této změny jsou zřejmé. Po prohře v penaltách by měl tým možnost zvrátit utkání ve svůj prospěch v prodloužení. Pokud by se mu to nepodařilo, bylo by to vnímáno jako selhání týmu, nikoli jednotlivce, který neuspěl v penaltovém rozstřelu. A tudíž by se snížil jejich stres a stigmatizace.

Sportovní dopady navrhované změny pravidel kvantifikujeme s kolegy Liamem Lentenen z La Trobe univerzity a Petrem Stehlíkem ze Západočeské univerzity ve studii publikované v Journal of Sports Economics. Naše ekonometrická analýza velkého množství fotbalových zápasů ukazuje, že by navrhované předsunutí penalt před prodloužení výrazně posílilo útočnou hru a zvýšilo množství gólů v prodloužení. V soutěžích jako Mistrovství světa FIFA nebo finále Ligy mistrů UEFA by diskutované pravidlo zvýšilo pravděpodobnost gólu v prodloužení v průměru o 45 až 60 procent. A tedy snížilo proporci „nudných“ zápasů s bezgólovým prodloužením o polovinu, ze současných 50 procent na 25 procent. Je to proto, že by vždy jeden tým měl motivaci útočit – na rozdíl od současné praxe, kdy často oba týmy usilovně brání a čekají na penalty.

Naše studie ukazuje, že zvýšení počtu gólů by záviselo na mnoha faktorech. Velkou roli hraje například počtu gólů v normální hrací době, výhoda domácího prostředí či vyrovnanost týmů. Regresní modely naznačují, že by se například pravděpodobnost gólu v prodloužení čtvrtfinále Mistrovství světa mezi dvěma papírově vyrovnanými soupeři, jehož normální hrací doba skončila 0:0, zvýšila ze současných 35,2 procent na 61,9 procent. Pro jiné skóre, kolo turnaje či týmy s rozdílnými sázkovými kurzy by se tyto pravděpodobnosti trochu lišily. Například u výše zmíněného typu zápasu, jež skončil, 1:1, by se zvýšila z 46% na 72% (více v následující tabulce, ve studii jsou mimo jiné odhady také pro Ligu mistrů UEFA).

Současný vývoj světového šampionátu v Brazílii tato zjištění potvrzují. První dva remízové zápasy v osmifinále viděly bezbrankové prodloužení a penaltový rozstřel. Naproti tomu třetí z nich mezi Německem a Alžírskem zaznamenal gól hned ve druhé minutě prodloužení. To pak stimulovalo útočnější hru ve zbytku prodloužení, a diváci se dočkali dalších dvou gólů. Podobný efekt by mělo námi diskutované pravidlo penalt před prodloužením.

Proto doufáme, že po úspěšném uvedení videa na brankové čáře se FIFA odhodlá k testování dalších inovací, včetně navrhovaného přesunu penaltového rozstřelu před prodloužení. A umožní tak ekonomickému výzkumu, aby zabránil mnoha budoucím fotbalovým a osobním tragédiím.

Fotbalové fanoušky se zájmem o více informací zveme ke sledování našeho hodinového videorozhovoru o navrhované změně pokutových kopů. V něm diskutujeme nejen detaily naší metodologie a výsledků, ale také modifikace navrhovaného pravidla (např. pouze tři penalty každého týmu, ať hráči „nevychladnou“) a nedostatky alternativních řešení. (Rozhovor je veden v angličtině. YouTube umožňuje zapnout automatické anglické titulky i jejich český překlad, ale jejich kvalita není bohužel ideální).