Na počátku roku 2013 vznikl ambiciózní a v mnohém prospěšný projekt Rekonstrukce státu. Projekt dvacítky nevládních organizací, které se zabývají bojem s korupcí a transparentností veřejné správy. Její představitelé dali dohromady seznam devíti opatření, která považovali za stěžejní pro to, aby se prostor pro korupci v České republice zmenšil.

Se seznamem zákonů a jejich parametrů, jejichž přijetí prosazovaly, obcházely jednotlivé politiky a žádaly od nich podpis a tedy veřejný příslib, že pro takový zákon daný poslanec zvedne ruku.  Svého času svaté nadšení Rekonstrukce státu pro věc dokonce poněkud přeťáplo vkusnou míru lobbingu a nepodepsat znamenalo pro politika veřejné zostuzení.

Myslím, že si to sami protagonisté akce uvědomili a vrátili diskusi do věcnější roviny.  Bohužel ale až ve chvíli, kdy už jim téma vzal v rámci kampaně před předčasnými volbami Andrej Babiš s Hnutím ANO a učinil z Rekonstrukce svůj jediný politický program, protože „nic jiného není potřeba, já tam jdu jen abych todle schválil, dyť já do politiky původně vůbec nechtěl, tak jenom prosadim tu rekonstrukci a bude to…“.

Andrej Babiš ale program Rekonstrukce státu jen použil a bez jakéhokoli efektu pro věc samotnou zase zahodil. Za tu dobu se mu s pomocí nevládních organizací a vlastních médií podařilo přesvědčit veřejnost, že boj s korupcí je teď v dobrých rukách (těch jeho) a není třeba už se věcí zabývat. A zdá se, že přesvědčil i představitele Rekonstrukce státu samotné.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se