Řecký premiér Alexis Tsipras je politický génius. Když včera prosazoval druhý balík reforem v řeckém parlamentu, ohnivě se ptal vnitrostranické levičácké opozice v Syrize, kde je jejich konkrétní plán, proč jsou tak nezodpovědní a zda opravdu chtějí konec eura v Řecku. Zapomněl už dodat, že půl roku byl sám vůdcem tohoto řeckého odboje vůči Evropě, přivedl zemi do recese a k ještě vyšším dluhům. Tsipras tak s lehkostí baletky přeskočil z pozice největšího protivníka věřitelů Řecka v jejich nejposlušnějšího vykonavače. Spojil se přitom proti svým straníkům s opozicí, kterou před půl rokem ve volbách takřka zašlapal do země, a prosadil další balík reforem.
Řekové přesto stále svému premiérovi nepochopitelně ve velké většině věří. Zjevně jim uniká tragická komika premiérova počínání. Tsipras vyrostl na radikální kritice předchozích úsporných reforem, aby po půl roce zpěčování začal Řekům ordinovat reformy ještě tvrdší. Pokud vše půjde podle plánu a Tsipras se nevrátí do svého původního ultralevého politického života, do srpna proběhnou v Řecku bolestné reformy, které země nezažila nejen po celou dobu krize, ale za celé dekády. Do 8. srpna by měl Tsipras utnout například dosud nedotknutelné předčasné odchody do důchodu pro zvlášť těžké profese, tedy například pro kadeřníky v 55 letech.
Pokud se Tsipras skutečně rozhodl na celé čáře zradit své voliče, pak by ho evropští lídři měli nějak ocenit. V Bruselu by například mohl převzít od předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera čestnou medaili pro nejpravicovějšího reformního lídra současné Evropy.
