Slovní spojení Průmysl 4.0 se poprvé objevilo v roce 2011 na veletrhu v Hannoveru. V Německu okamžitě způsobilo téma čtvrté průmyslové revoluce poprask. Změny, které přinese, se nedotknou jen průmyslu, ale celé společnosti. Promění náš svět. Mnoho profesí zanikne, jiné vzniknou, ale bude pro ně potřeba jiná a vyšší kvalifikace i ochota ke změnám. Průmyslem 4.0 se proto začali zabývat všichni: podnikatelské svazy, podniky, odbory i vláda. Vzaly jej vážně a začaly pracovat na využití šancí, které přináší.

V Česku jsme v té samé době resuscitovali se Sdružením automobilového průmyslu a Svazem průmyslu debatu o technickém školství. Apelovali jsme na vládu, kraje i místní samosprávy a žádali jsme je o urychlené řešení nedostatku technicky vzdělané pracovní síly. Naše snahy vyvrcholily v roce 2015, který byl zasvěcen průmyslu a technickému vzdělávání. Velmi nás to těšilo, ale říkali jsme, že tím vše jen začíná a technické školství je potřeba podporovat i nadále.

Bohužel aktuální situace v roce 2016 nenaplnila naše očekávání. Uvedení projektů do praxe vázne. Existují světlé ostrůvky, majáky naděje, které obnovují některé technické školy, investují do nich a rozvíjí je, ale systémová řešení v každodenním životě nejsou dostatečná. Jedno pozitivum však rok průmyslu měl. Se čtyřletým zpožděním proti Německu se nám podařilo prosadit agendu Průmysl 4.0 v Česku.

Když však vidím přístup k digitální agendě, stanovování priorit v investicích nebo eGovernance, mám obavu, že stejně jako v případě technického školství ztrácíme čas a neděláme dost. Blížící se konec volební periody nesmí být důvodem k odkládání důležitých rozhodnutí. Ve světle katastrofálního nedostatku kvalifikované pracovní síly, chybějící infrastruktury a často nejistého legislativního prostředí mě velmi mrzí, že jsme důležité kroky v technickém školství neudělali podstatně dříve. Možná by nebylo vše dokonalé, ale bylo by to lepší než dnes. Pokud bychom změny provedli v roce 2011, přinesly by už teď více absolventů technických škol s lepším profilem a zkušenostmi z praxe.

Nemá smysl brečet nad rozlitým mlékem. V případě Průmyslu 4.0 však zaspat nesmíme. O naší konkurenceschopnosti za pár let se rozhoduje nyní. Můžeme být ještě lepší, než jsme dnes. Potřebujeme navázat na dobré předpoklady, které máme, a přidat k nim jednotnou i efektivní digitální agendu. Následnou péči o investice, podporu mobilních forem práce a kvalitní technické vzdělávání, ale v moderních oborech. To, co nyní uděláme, nebude dokonalé, ale bude to lepší než nic. Nemějme strach dělat dobré věci a dělat je rychle. Nemějme strach využít velkou šanci.