Existují věci, které se objeví dřív, než na ně nastane doba. Leonardo da Vinci mohl vymyslet supervrtulník, jenže neměl spalovací motor, tak zůstalo jen u nákresu. Česká S-karta pro sociální dávky teoreticky mohla fungovat, kdyby ovšem nevzbuzovala naprostý odpor, a to nejen u potenciálních uživatelů, takže bylo podstatně jednodušší a rozumnější ji zrušit. "Jen" to stálo peníze.

To samé platí pro elektronické recepty, které se v legislativě už mnoho let pravidelně objevují a zanikají. Samotná elektronizace zdravotnictví možná není až tak špatný nápad, když podle odhadů může v nemocnicích kvůli nežádoucímu vzájemnému působení léků, které pacienti užívají, skončit každoročně až 3400 lidí, z nichž asi 230 zemře. Jenže jediným viditelným výsledkem elektronizace pod taktovkou státu jsou utracené miliardy za nefunkční elektronické systémy a postupné bobtnání počtu institucí, jež mají nějaké to elektronické e v názvu. Namátkou třeba České národní fórum pro eHealth, Platforma pro elektronické zdravotnictví a výhledově třeba Národní centrum elektronického zdravotnictví.