Pravoslavný oligarcha Konstantin Malofejev poslal své podřízené bojovat na Donbas a zapletl se do přípravy státního převratu v Černé Hoře. Ne ale kvůli ideologii. Ruští podnikatelé zjistili, že pokud zaplatí projekty, které jsou pro Kreml výhodné, mohou přijít k zajímavým zakázkám nebo se zbavit problémů s trestním stíháním.

Rehabilitovat se před Vlastí

"Zkuste to u Vasilije Bojka. Ten má teď problémy s vyšetřovateli, takže se možná bude chtít před státem rehabilitovat. Když je Vlast v nebezpečí, nikdo by neměl zůstat stranou," napsala v létě 2015 běloruskému politickému konzultantovi Alexandru Usovskému ředitelka kabelového pravoslavného kanálu Cargrad TV Jelena Šarojkinová. Usovskij tou dobou sháněl peníze pro jeden ze svých projektů na Ukrajině. Na veřejnost se tyto maily dostaly počátkem března, kdy se hackeři sdružení ve skupině Ukrainian Cyber Alliance nabourali do jeho počítače.

Bělorus se sám označuje za spisovatele a historika, je autorem takových opusů jako "Bože, Stalina chraň. Car SSSR Josif Veliký" nebo "Antinorimberk. Váleční zločinci Churchill a Roosevelt". Především se ale živí nejrůznějšími PR projekty, ať již pro běloruské úřady, nebo pro různé ruské oligarchy.

Jeho projekty jsou ale specifické, nabízí ovlivňování veřejného mínění ve prospěch Kremlu v zemích východní Evropy. V létě 2014 získal sto tisíc eur na vytvoření sítě proruských organizací v zemích visegrádské čtyřky. Dostal je od zaměstnavatele televizní ředitelky Jeleny Šarojkinové, pravoslavného oligarchy Konstantina Malofejeva.

Výsledky nebyly nijak ohromující. V Česku Usovskij spolupracoval s marginálním stalinistou Ladislavem Kašukou, v Polsku s ultranacionalisty z organizace Obóz Wielkiej Polski, na Slovensku vychvaloval Mariana Kotlebu, v Maďarsku zase Jobbik a zakázanou Maďarskou gardu. Do zprávy pro Malofejeva Usovskij zařadil fotky ze všech demonstrací, které ani přes pečlivý výběr nedokázaly zakrýt, že se jich zúčastnily sotva desítky lidí. Když ale nedostal na pokračování projektu peníze, tvrdil, že je to obrovská chyba, protože má k dispozici oddanou síť sympatizantů, kteří jsou ochotni "klidně dnes vyrazit na barikády".

"Takových osob, jako je Usovskij, se kolem bohatých lidí točí hodně, řádově desítky. Snaží se navrhovat nejrůznější projekty, které by podle nich mohly vylepšit postavení sponzorů v očích Kremlu. Protože to jsou podnikatelé v té či oné míře závislí na podpoře státu," říká moskevský politolog Ivan Preobraženskij.

Sám Usovskij na vlastním blogu napsal, že nepracuje pro Kreml, ale vede osobní válku. "Za slovanský svět, za mír mezi národy, za víru! Vedu ji pod svým jménem a za své peníze. Přesněji řečeno za příspěvky lidí, kteří sdílejí mé názory, nebo (což je častější) těch, kteří si myslí, že moje projekty zlepší jejich pozice," tvrdí běloruský publicista Usovskij.

Zrod pravoslavného oligarchy

Usovského podporovatel Konstantin Malofejev se s oblibou nechává fotit v pracovně před stěnou pokrytou ikonami, rád uvažuje o morální degradaci Západu nebo o monarchii coby nejlepší formě vlády. Původně byl ale relativně obyčejným manažerem a podnikatelem. Koncem 90. let pracoval jako investiční bankéř, jeho první podnikatelské pokusy však skončily neúspěchem. V roce 2004 se stal akcionářem společnosti Nutritek, tehdy největšího ruského výrobce potravin pro děti. Měl na starost získání investic a úvěrů, v čemž uspěl.

Horší to bylo s efektivitou práce. S nástupem krize v roce 2008 začaly problémy a o čtyři roky později společnost oficiálně zbankrotovala. Státní banka VTB v roce 2011 podala trestní oznámení kvůli zneužití úvěru. Peníze se totiž z Nutriteku záhadným způsobem ztrácely. Zlé jazyky tvrdily, že si za ně Malofejev kupoval akcie komunikační společnosti Rostelekom.

Policie skutečně začala vyšetřovat a v roce 2012 proběhly domovní prohlídky u Malofejeva a dalších manažerů. Malofejev reagoval prudkým nárůstem výdajů na dobročinnost. Už v roce 2007 založil Fond Vasilije Velikého, tehdy byl jeho rozpočet patnáct milionů rublů. V roce 2011, kdy bylo zahájeno trestní stíhání, částka vzrostla na 349 milionů a o rok později dosáhla 1,2 miliardy rublů. Většina Malofejevových projektů je spojena s ruskou pravoslavnou církví, řady z nich se účastní i vlivný archimandrita Tichon, o kterém se tvrdí, že je osobním knězem prezidenta Vladimira Putina.

Přichází Girkin

V roce 2013 pro oligarchu Usovského začal pracovat coby šéf bezpečnostní složky i bývalý důstojník tajné služby FSB Igor Girkin. Ten organizoval rovněž putovní výstavu pravoslavných relikvií, tzv. darů tří králů, po Ukrajině. Jak sám Girkin později vyprávěl, současně sledoval politickou situaci a snažil se seznámit s nejperspektivnějšími proruskými aktivisty.

V době, kdy v Kyjevě vrcholily krvavé srážky mezi bezpečnostními složkami a demonstranty, Girkin spolu s dalším Malofejevovým podřízeným, PR specialistou Alexandrem Borodajem, odletěli na Krym a začali připravovat anexi poloostrova. Oba působili v nejbližším okolí budoucího premiéra Krymu Sergeje Aksjonova.

Borodaj i Girkin se následně přemístili na Donbas. Girkin, který si nechal říkat Igor Strelkov, obsadil se svým oddílem ozbrojenců město Slavjansk, a tím de facto rozpoutal válku. Sám často zdůrazňuje, že nebýt jeho, situace by se uklidnila. Ukrajinská strana publikovala odposlechy telefonu, kde Girkin informuje o svém postupu "Konstantina Valerjeviče", jehož hlas je velmi podobný Malofejevovu. Ani Alexandr Borodaj se na Donbasu neztratil, od května do srpna 2014 byl premiérem tzv. Doněcké lidové republiky.

Následně ovšem Ukrajinu dostala na starost šedá eminence Kremlu Vladislav Surkov, který Malofejeva z Donbasu vytlačil. Ten ovšem místo toho začal působit na Balkáně. V říjnu 2014 se Konstantin Malofejev nechal během prezidentských voleb v Republice srbské vidět v Banja Luce, kde se setkal s nacionalistou Miloradem Dodikem. Malofejev nepřijel sám, ale v doprovodu asi stovky kozáků, z nichž část bojovala na Donbasu. Oficiálně přijeli na folklorní festival. Vypadalo to jako demonstrace síly, Dodik ale tehdy vyhrál a k ničemu nedošlo.

Loni ovšem černohorská policie pozatýkala skupinu mužů za údajnou přípravu státního převratu. Mezi nimi byli opět lidé, kteří bojovali za separatisty v Donbasu. Peníze na přípravu jim měl dát Konstantin Malofejev. Mimochodem Alexandr Usovskij to bere jako potvrzený fakt a Malofejevově tajemnici nabízí projekt v Polsku, "aby se zapomnělo na ten průšvih v Černé Hoře".

Podnikatele to nemusí mrzet, svůj největší problém každopádně vyřešil. V únoru 2015 banka VTB uzavřela dohodu o stažení trestního oznámení a prominula 85 procent Malofejevova dluhu − odepsala tak 496 milionů dolarů. Konstantin Malofejev se zjevně "rehabilitoval před Vlastí".