V Náchodě, v městě na hranicích, na začátku tisíciletí zněla maximálně polština, nad kterou mnozí občané města ohrnovali nos. A dnes nikoho nepřekvapí, když se spolu na ulici či v restauraci baví skupina mladých lidí směsicí angličtiny, němčiny, ruštiny, litevštiny, do níž pletou česká a polská slova. Lidé, kteří prohlašovali, že oni nikdy žádný cizí jazyk potřebovat nebudou, se najednou snaží zapamatovat si základní anglická slovíčka, zajímají se o jiné evropské země, přemýšlejí o jejich kultuře a historii, získávají globálnější pohled na svět. Setkáváme se s tím u lidí velmi vzdělaných − v knihovně, u ošetřujícího lékaře, na úřadech, ale i u uklízeček v naší organizaci, prodavaček, číšníků v oblíbené mládežnické hospůdce. Evropanství je najednou normální.

K této změně zásadně přispěl program Erasmus. V Náchodě se do výměn, seminářů a Evropské dobrovolné služby zapojilo již bezmála 1000 mladých lidí. A to je v našem městě s 20 tisíci obyvateli výrazné číslo. Projekt Erasmus přitom nemá dopad jen na přímé účastníky výjezdů do zahraničí. Působí jejich prostřednictvím i na jejich blízkou i širší rodinu, spolužáky, kolegy, celkově na společnost. Když je koncentrace účastníků vyšší, což se nám v Náchodě podařilo, je jejich dopad neboli "footprint", jak tomu evropští dobrovolníci říkají, pozorovatelný opravdu prakticky na každém kroku.