Mezi nesporné výdobytky evropské spolupráce patří usnadnění pobytů studentů z univerzit a dalších mladých zájemců napříč Evropou. Evropský projekt však v posledních letech prochází krizí a jeho budoucnost je nejasná. Stále častěji vychází na povrch otázky, jak hluboké by pokračování spolupráce mělo být, zda není současná podoba příliš drahá či zda státy nepřesunuly na "Brusel" až příliš mnoho pravomocí. Úkolem politiků, ať už zastávají jakýkoliv postoj k evropské integraci, bude zachování maximálního možného komfortu, na který si občané v rámci evropské spolupráce zvykli. Kromě obchodu napříč Evropou bez bariér či volného pohybu pracovních sil to jsou i studijní programy.

Vysoké školy pořádají každoročně výběrová řízení pro studenty, kteří chtějí na semestr odcestovat. V nabídce však nejsou jen školy přímo zapojené do Erasmu, ale také řada zajímavých míst na univerzitách mimo tento program, z jiných kontinentů. Zejména asijské a americké univerzity jsou u studentů velmi populární, a tak je přirozené, že vysoké školy bojují o možnost získat pro své studenty co nejvíce zajímavých míst.

V některých případech je taková možnost motivací pro univerzity, aby mezi sebou uzavíraly mezinárodní partnerství, která usnadní výměnu studentů i další akademickou činnost. Kromě varianty čistě dvoustranné spolupráce univerzit se občas zapojují i vlády prostřednictvím grantů.

Zahraniční studium není jen v zájmu samotných studentů, kterým dá cennou zkušenost. Je i v zájmu samotných univerzit, budoucích zaměstnavatelů či vlád jednotlivých států. Student, který absolvoval zahraniční výjezd, může mít pro univerzitu cenný kapitál při budoucím doktorském studiu. Pro zaměstnavatele je jistě zajímavější student, který si cizí jazyky osvojil přímo v zahraničí. Těch, kdo mají motivy pro to, aby intenzivní zahraniční zkušenost mělo co nejvíc studentů, je tedy řada. A měli by se proto i podílet na financování. Výuku a ubytování mohou řešit školy prostou výměnou studentů, a to bez významných nákladů. Studenti však potřebují v zahraničí kapesné a to je prostor pro stipendia, ať už od domovských škol, budoucích zaměstnavatelů, sponzorů či státu.

Evropská unie se nachází v situaci, která jí neumožňuje pokračovat, "jako by se nechumelilo". Zejména po brexitu si musí EU vybrat: buď racionalizace evropské integrace, tedy omezení se jen na to, co je všeobecně vnímáno jako kladný výdobytek evropské spolupráce, nebo takzvaná vícerychlostní integrace. Při té by si jednotlivé státy vybraly, které pravomoci přesunou na unii a které si zachovají. Jakákoliv další varianta přináší hrozbu nekontrolovatelného rozpadu.

Všichni v souvislosti s brexitem cítíme obavy o to, na co jsme si zvykli a čeho bychom se nechtěli vzdát. Brexit však může být pro budoucnost Erasmu, respektive zahraničních studijních programů, ohromnou příležitostí. To, jaká se dohodne spolupráce s britskými univerzitami, které jsou pro studenty z celé Evropy mimořádně atraktivní, může vytvořit precedent pro celou budoucí spolupráci univerzit. Jen blázen by připravil studenty o možnost studia ve Velké Británii. Existuje tedy silná vůle řešení vymyslet. Nabízí se "opt-in" Velké Británie, tedy její dobrovolné zapojení do celoevropského projektu za předem jasných nákladů. Další variantou jsou také bilaterární smlouvy, ať už mezivládní či mezi samotnými univerzitami.

I kdyby vývoj Evropské unie vedl ke zrušení programů typu Erasmus, není třeba mít obavy o zahraniční semestrální pobyty. To, po čem je poptávka, si vždycky najde své řešení. Zvyk na jedno konkrétní řešení občas způsobí, že zapomeneme, že to jde i jinak. Ale ono to vždycky jinak jde.