Výkon české ekonomiky stoupá už šestnácté čtvrtletí v řadě. Po zdánlivě nekonečné a v tuzemsku navíc "zdvojené" recesi si užíváme i hodně dlouhou konjunkturu. Většina čerstvých dat přitom ukazuje, že ekonomika má na to tempo růstu udržet a spíše ještě zrychlit. Hospodářství nyní pomáhají všechny klíčové faktory: spotřeba domácností sílí, jede i export a spolehnutí bude − už kvůli tomu, že nás čekají nejdůležitější volby − také na státní výdaje.

Aktuálně nejvíc překvapil růst průmyslu. Výroba je nyní téměř o desetinu výš než před rokem. Motorem zůstávají automobilky a jejich dodavatelé. Sektor meziročně zvedl produkci o impozantních 19 procent. I když data z jednoho měsíce je třeba brát s rezervou, je zřejmé, že zvolnění průmyslu na konci roku bylo jen přechodné.

Průmysl se stále, přes aktuálně o něco menší růst objednávek, může spolehnout na zahraniční zákazníky. Německo, největší odběratel české produkce, zažívá dobré časy a podle tamního ministerstva hospodářství se jeho růst ještě zrychluje. Příznivé zprávy přicházejí i z většiny zemí eurozóny, velmi dobře si vedou USA, stále největší světový trh, a obavy z kondice Číny a z jejího utajování bublajících problémů se zatím nevymykají standardu posledních let.

Poptávka ze zahraničí loni zařídila polovinu růstu, ale stavět se dá i na té domácí. Předčasné žně si v lednu užili obchodníci, kteří i díky novoročním slevám dostali lidi do obchodů a prodali jim o šest procent víc zboží než loni. Utrácení pomáhá i dostupnost spotřebitelských úvěrů, které banky klientům doslova vnucují. Utrácet v době konjunktury je tak snadné.

Co ale spotřebitele začíná brzdit v rozletu, je oživená inflace. Hodně je to vidět na potravinách, jejichž prodeje ve srovnání se zbožím dlouhodobé spotřeby vzrostly mnohem méně. Prostě proto, že podražily nejvíc.

Roky nevídaný růst cen samozřejmě ukusuje z hodnoty mezd. Jejich nominální růst je sice na první pohled docela impozantní, ale při započtení dvouapůlprocentní inflace už to taková sláva není. Přitom přetahovaná o každou volnou ruku se stupňuje. Únorové statistiky z trhu práce, které přinesly v tuto roční dobu nevídaný pokles nezaměstnanosti, ukázaly, že v nerovnováha v ekonomice ještě roste.

"Situace na trhu práce v mnohém připomíná rok 2007," konstatoval po zveřejnění nezaměstnanosti za únor hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, jeden z ekonomů, jejichž zkušenosti sahají hluboko před krizové období. Paralela s vrcholem poslední předkrizové konjunktury je varující, i když současné tempo růstu HDP za rokem 2007 výrazně zaostává. K přehřátí ekonomiky může být stejně jako tehdy jen krůček.

Přitom měnová politika je nyní uvolněná tak, že už to v českých podmínkách (dle ČNB zcela nevhodných pro záporné sazby) víc nejde. Úroky drží centrální banka téměř čtyři a půl roku na nule, navíc exportérům už jednačtyřicátý měsíc pomáhá doping v podobě uměle oslabené koruny.

To v nejbližší době, docela pravděpodobně již v horizontu týdnů, skončí. Vlastně pro firmy, které své eurové příjmy zajišťují přes forwardové kurzy, centrální bankou garantovaná "jistota dvacetisedminásobku" už od loňského září neplatí. Při jištění pro roční horizont musí oproti aktuálnímu kurzu (který je stabilně u 27 korun) z každého eura "obětovat" 30 až 50 haléřů, při započtení poplatků bance ještě víc. To z kurzového zajišťování nedělá zrovna atraktivní záležitost − tedy pokud věříme přesvědčování ČNB, že koruna po skončení intervencí nemusí příliš posílit. Mírně silnější koruna bude však již brzy novou realitou, která někomu trochu zkomplikuje život, ale sama o sobě ekonomiku určitě nezabrzdí.

Podniková sféra se bude potýkat především s opravdu vážným nedostatkem pracovníků, který se začátkem sezony může ještě zesílit. Přetahování potřebných lidí je čím dál častější, přičemž hlavním argumentem je plat. Podle aktuálního průzkumu Deloitte 19 z 20 finančních ředitelů soudí, že to budou výdaje na mzdy, co jim nejvíc zvedne náklady. Firmy, které zkusí trendu vzdorovat, narazí na realitu. Tradičně disciplinovaní čeští pracanti mohou dokonce najít zalíbení i v nátlaku v podobě stávek. První náznaky, i v renomovaných firmách, už tu jsou.