Prapodivným zvykem světové diplomacie je jednat i ve chvíli, kdy není o čem. Rex Tillerson, americký ministr zahraničních věcí, je na cestě do Moskvy. Jeho deklarovaným cílem je přesvědčit Vladimira Putina, aby se otočil zády k Bašáru Asadovi. To proto, že syrská armáda spáchala obludný chemický útok na civilisty, z něhož se všem ve světě zvedá žaludek. 

Je to podobné, jako kdyby se někdo snažil pouhou domluvou Putina přesvědčit, aby vyklidil Krym, vždyť přece není možné porušit všechna psaná i nepsaná pravidla o mezinárodních vztazích v Evropě po druhé světové válce, překreslit hranice násilím a celé území bez servítků anektovat. V obou případech je jasné, jak to dopadne. Putin se tomu leda vysměje.

Sice lze samozřejmě spekulovat, že Tillerson není tak naivní a že ve své aktovce veze do Kremlu něco, o čem veřejnost neví. Na mysli vytane třeba grandiózní kšeft, aby se Rusko od Asada odvrátilo výměnou za zrušení všech sankcí, které byly na Moskvu uvaleny v důsledku Krymu a vůbec agrese na Ukrajině. Ale to nevíme, můžeme si jen dál domýšlet, jak by takový případný kousek byl interpretován – jistě v duchu toho, co Donald Trump považuje za svou nejsilnější kvalitu. A sice že jako člověk se zkušenostmi z byznysu umí leccos vyhandlovat.

Co tedy víme s jistotou? Jen to, co Tillerson teď říká – čili poté co Bílý dům zaútočil ohnivou sprchou na letiště, odkud vzlétlo asadovské letadlo, vyzbrojené chemickými zbraněmi.

"Doufám, že Rusko teď pečlivě zváží svou alianci s Asadem. Rusko je stále vtaženější do odpovědnosti za odporné útoky, kdykoliv se odehrají," říká tento muž, jenž dříve jako šéf společnosti ExxonMobil vyjednával dohody s ruskými olejářskými společnostmi, a dobře tedy musí znát prostředí, do něhož míří. Nemáte-li v putinovském Rusku s něčím moc šancí na úspěch, pak s apelem na morálku, tedy na to, že vám hrozí "vtaženost" do odpovědnosti za zločiny.

Svět v tuhle chvíli potřebuje jasné slovo, že se Asad a spolu s ním ani Rusko nesmí stát součástí jakékoliv dohody o budoucím uspořádání Sýrie. Je zkrátka zapotřebí, aby Amerika a s ní celý západní svět vypracovaly něco, co tu po celou dobu šesti let syrské války nebylo. Tedy dlouhodobá, jasná, nesmlouvavá strategie, jak zabránit krveprolití, potrestat válečné zločince typu Bašára Asada a zamezit rozpínavosti Ruska a Íránu na Blízkém východě. Teprve s takovou strategií v aktovce bude mít Tillersonovo vyjednávání s Vladimirem Putinem smysl.