Končí jedna z nejkratších politických kariér v historii Česka. Podnikatel Dalibor Dědek už není na kandidátce Starostů a nezávislých. Jeho "odvaha převzít odpovědnost", jak zní oficiální volební heslo STAN, se po pouhých třech týdnech odpařila. Snese to srovnání snad jen s komickou politickou epizodou Heleny Třeštíkové, která setrvala na postu ministryně kultury v roce 2007 rovných 17 dní, než jí došlo, že politika asi nebude nic pro ni.

Zas tak překvapivé ale Dědkovo rozhodnutí opustit kandidátku STAN není. Jedním z klíčových témat voleb je možnost povolební spolupráce s Andrejem Babišem a v tom se Dědek s lídrem hnutí Janem Farským – mírně řečeno – neshodl. Zatímco Dědek dokola vyprávěl, že s Babišem by to šlo a že ho "pohlídá", Farský odpovídal, že s Babišem nepůjde ani náhodou, protože pán Čapího hnízda je autoritář, který ohrožuje demokracii. Zmatení voliči si nutně kladli otázku, kdo vlastně bude mít hlavní slovo. Oficiální lídr Farský, nebo oficiální lapač hlasů a milionový sponzor Dědek? Ne, to nemohlo fungovat. Hlasy, které Dědek mohl z jedné strany přinést, by z druhé strany zřejmě odpadly.

Z tohoto úhlu pohledu je Dědkův odchod z postu volební jedničky v Ústeckém kraji s tím, že bude Starosty dál podporovat, vlastně docela rozumný krok. Asi jako když se partneři rozejdou a domluví se, že ten bohatší bude dál velkoryse přispívat na děti. Změna aranžmá, jede se dál, aspoň tak se to Starostové snaží prezentovat.

Jenže marná sláva, vše přebíjí komický dojem. Připomeňme: Starostové nejdříve uzavřeli koalici s KDU-ČSL. Ta se však rozpadla, když lidovci dostali strach, že dost možná nepřekročí desetiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Už to vyvolalo uštěpačné reakce. Vzhledem k heslům koalice "síla, která spojuje" či "síla, která řeší problémy lidí, ne svoje" nebylo vlastně potřeba vtipy ani vymýšlet. Byly hotové.

Starostové pak uraženě (sami říkali, že hrdě) vytáhli do sólokampaně. Jan Farský hlásil, že "představí kroky, po kterých bude sedm procent volebního zisku samozřejmostí". Jenže představil jen populárního byznysmena Dalibora Dědka, který zanechal dojem zhruba jako kometa na kokainu. Přitáhl obrovskou pozornost, vyvolal obrovský zmatek a pak zmizel za obzorem. Jestli někoho napadá pro tento kus lepší žánrové zařazení než fraška, ať se přihlásí.

Říká se, že nejhorší, co se politikovi může přihodit, je stát se směšným. Pro celou partaj to platí dvojnásob. Ne že by se v jiných stranách neodehrávaly komické děje, nebo že by se v nich nevyskytovaly komické figury. ANO má Karlu "selfie" Šlechtovou, obtěžující na startu Velké ceny Brna Valentina Rossiho, ČSSD má Zdeňka Škromacha, zapalujícího pod vlivem v bazénku ohně, a tak dále.

Jenže u Starostů je to horší. Koncentrace směšnosti se přiblížila kritické úrovni, za kterou se už nedá dost dobře vnímat nic jiného než směšnost sama. Rozmlžují se osobnosti, program, zkrátka všechno. Starostové teď mohou jen doufat, že kritická úroveň směšnosti ještě nebyla překročena. Ale i kdyby ne, jejich šance na vstup do sněmovny po třítýdenní aférce s "kandidujícím" Daliborem Dědkem rozhodně nevzrostly.