Fotbalová horečka v Sýrii dostoupila vrcholu. Národní mužstvo dokázalo před dnešním druhým, odvetným zápasem play-off s Austrálií v Sydney živit naději na historický postup na Mistrovství světa v kopané 2018. Tým reprezentující válkou rozvrácenou zemi přitom dokázal postoupit z kvalifikační skupiny bez dostatečného finančního zázemí, peněz od FIFA i sponzorů či domácího stadionu, kdy z bezpečnostních důvodů hrál „domácí“ utkání v Malajsii a prakticky před prázdnými tribunami. Není tedy divu, že nejen syrští fanoušci v této souvislosti mluví doslova o pohádkovém příběhu. 

Syrští fotbalisté ale také čelí kritice, že se stali propagandistickými nástroji režimu Bašára Asada a že nejsou ničím jiným než užitečnými hlupáky. Sami hráči však toto nařčení odmítají, resp. o tom nemluví. A hrají. Za Sýrii. A potvrzují to i dvě hlavní syrské hvězdy, Omar as-Sóma a Omar Charbín. První se na začátku konfliktu postavil na stranu povstalců, druhý za Asada. Nakonec se opět sešli v útoku a spolu pak vyřadili bohatý Katar. A když Omar as-Sóma svým gólem v posledním zápase kvalifikační skupiny proti Íránu zajistil historický postup, tak se komentátor státní syrské televize dojetím rozplakal.

A že fotbal dokáže spojit i politické odpůrce, ukazují Syřané žijící v Austrálii. Pět tisíc z nich, tedy více než třetina z tamní syrské diaspory tvořené také uprchlíky, si zakoupilo lístek na dnešní zápas. V samotné Sýrii pak byly v největších městech instalovány velkoplošné obrazovky, u kterých opět fandily tisíce lidí, bez ohledu na odlišnou víru i na pokračující válku.

Brutální konflikt pochopitelně těžce postihl i celý syrský sport včetně tak populární kopané. Vrazi z tzv. Islámského státu uřízli hlavu čtyřem fotbalistům, dalších čtyřicet v uplynulých šesti letech zahynulo, někteří skončili za podporu povstalců ve vězení a asi dvě stě hráčů, mezi nimi i ti nejznámější raději odešli do zahraničí, zejména do Iráku. Některé stadiony pak začaly sloužit k vojenským účelům nebo jako uprchlická centra a utkání se hrála prakticky jen v metropoli Damašku a v Latákíji.

Návrat fotbalistů i fanoušků na začátku letošního roku na stadion v Aleppu, městě, které se stalo symbolem válečného utrpení Syřanů, ale symbolizuje naději. První derby v této metropoli stejnojmenné provincie po pěti letech totiž do ochozů přivedlo obyvatele západního Aleppa kontrolovaného Asadovými jednotkami i východní části města, kterou až do konce roku ovládaly povstalecké skupiny v čele s islamisty. A lidé, unaveni devastující válkou, si už nepřejí nic jiného, než konec konfliktu, který si vyžádal statisíce mrtvých a miliony obyvatel vyhnal z domovů.

Fotbalový příběh nakonec neskončil happy-endem. Sýrie v Sydney prohrála 2:1 v prodloužení a na světovém šampionátu bude chybět. Tažení syrských fotbalistů v kvalifikaci ale mnohým dalo naději. Třeba i podobnou té, že džihádisté budou poraženi, že boje v zemi konečně ustanou a do poničených měst a vesnic se znovu vrátí život. Jejich fotbalové idoly totiž nehráli ani za povstalce, ani za Asada, ale za Sýrii.