Těžko bychom hledali v nedávné historii rok, který by do sebe kumuloval tolik výročí bezprostředně souvisejících s definováním moderního českého státu. Roky 1918, 1948, 1968 anebo také 1993 a připomínka 25. výročí vzniku samostatné České republiky. Na připomínku těchto zásadních výročí plánuje stát vynaložit 400 milionů korun. A jakou roli v tom hraje Vysoká škola ekonomická v Praze?

Katedra arts managementu, která nabízí jeden z hlavních studijních oborů na fakultě podnikohospodářské, se dlouhodobě věnuje evaluaci kulturních aktivit. Měření efektivity vynakládaných veřejných peněz, ale zrovna tak i ekonomické efektivity nakládání s vlastními zdroji, je přímo v genetickém kódu katedry.

Evaluace kultury je − možná trochu překvapivě, vzhledem k faktu, že často pracuje s veřejnými prostředky − cíleně pěstována v evropských zemích teprve dvě tři dekády.

Zprvu byl kladen důraz spíše na onu výdajovou stránku, tedy jaká je účinnost vynaložených veřejných prostředků například vzhledem k návštěvnosti, potom se pozornost přesunula spíše k příjmové stránce, tedy kolik stát vydělá na vydaných prostředcích ve smyslu návratnosti v podobě odvodů, daní apod.

Otázka evaluace, tedy dopadu a smyslu, ať už tím míníme smysl ekonomický nebo kulturní, však tvoří mnohem komplexnější strukturu, než kterou můžeme popsat lineárním neboli příčinným vztahem, tedy vložíme korunu − vrátí se nám dvě, vložíme korunu − návštěvnost se zvýší o dvě procenta (jakožto například důsledek snížení ceny vstupného).

Katedra arts managementu se dlouhodobě soustřeďuje na mapování a posuzování všech možných typů externalit, benefitů a side efektů kulturních akcí. Právě velké akce typu Letní barokní festival, Evropské hlavní město kultury 2015 a další tvořily v posledních letech prioritní výzkumnou osu katedry. Vyvrcholením tohoto úsilí byla evaluace výročního roku narození Karla IV., kterou katedře svěřilo ministerstvo kultury.

Celkově jsme na základě definovaného vzorku zmonitorovali a evaluovali více než 300 akcí souvisejících s výročním rokem.

Naším cílem je vytvořit a zdokonalovat metodiku, která by jednak organizátorům umožnila lépe připravovat a provozovat kulturní akce a zároveň by posloužila jako nástroj budoucí kulturní politiky České republiky.

Uvidíme, jak si Česká republika, respektive veřejná správa poradí s výročním rokem 2018, o jehož evaluaci se  bude Katedra arts managementu ucházet.