V případě vydání Vlasty Parkanové se opět pokusím předestřít jiný názor, než nabízí většina kolegů. Třeba komentátoři HN Jindřich Šídlo, Jiří Leschtina a mnozí další. Autoři si většinou myslí, že o vině má rozhodnout soud a vydávat se má každý. Také kolega Marek Švehla v tištěném Respektu napsal v souvislosti s Parkanovou, že „levice prokázala ochotu bojovat s korupcí a teď je na řadě pravice“.

Teď tedy tzv. second opinion, kritický rozbor neboli česky nevděčné šťouralství:

Tak závažná věc, jako je vydávání poslance k trestnímu stíhání, přece nemůže být žádnou věcí kompenzace mezi pravicí a levicí. Taková kompenzace vůbec nepřichází v úvahu u policie a justice a člověku se ani nechce domýšlet, co by to znamenalo, kdyby tomu tak bylo. Jenže podobná kompenzace nepřipadá v úvahu ani politicky. Vše je třeba zkoumat zvlášť a rozvážně a případ od případu, i kdyby to byla levice nebo pravice posté za sebou.

Dr. Rath měl skutečně u sebe krabici se sedmi miliony korun. Leccos je i nahráno a všimněme si, že to obviněný ani nepopírá. Pokud má sněmovna vydat podezřelou Parkanovou, měla by tušit něco o tom, jaký měla poslankyně motiv, jaký měla úmysl, zda něco činila vědomě a jestli si někam ulila úplatky, jestli žije rozmařile, jestli má ona nebo její příbuzní nějaké nápadné pozemky, konta, akcie a já nevím co ještě. Podle všeho nic takového policie nemá. Z toho, co lze vytušit, se má podle všeho jednat spíše o nedbalost.

Také případ pánů Bárty a Škárky je úplně jiný. Podezřelé půjčky tu proběhly, o tom od začátku moc pochybností nebylo.

Jedině soud může spravedlivě rozhodnout. To si nejsem jist – čekání na soud může trvat několik let a do té doby je obviněný člověk veřejností stigmatizován, ocejchován a žije v permanentním stresu, který nikomu nelze přát. Vzpomeňme si na příklad Vladimíra Mlynáře a soudkyni Slepičkovou. Ano, máme u nás i soudce, kteří vůbec nejsou zárukou spravedlivého procesu, ale naopak se vyžívají v šikanování lidí.

Jedna zástupkyně Lenka Bradáčová a jeden policejní tým mou zlomenou (či spíše nikdy nenabytou) víru v policii nenapraví. Jak to že ta samá policie dlouhá léta nic nedělá a jak to že se ti samí lidé mohou NAJEDNOU přetrhnout? To se to nikomu nezdá podezřelé? Pro mne osobně to podezřelé je, a dokonce hodně podezřelé a je to o důvod víc, proč být s rušením imunity opatrný. Mám totiž obavu, že česká policie může být zneužívána v politickém boji, a není podle mne úkolem novináře a novinářů psát traktáty o tom, jak je třeba budovat dobrou pověst justice a policie. Ať se justice a policie snaží samy, já svou práci chápu tak, že mám být skeptik.

Kdo by asi psal ten posudek, kdyby si ho Parkanová vyžádala? Když se tak člověk rozhlédne, kdo dělá v této zemi „posudek o ceně“, kdo je expert na cenu, je to vesměs nějaký šíbr, bývalý komunista a podvodník. Totéž platí i pro mnohé slavné mezinárodní arbitry. Kdo dělal cenový posudek na superČEZ? Nějaký inženýr na penzi!

Pokud letadla nelítají, jak mají, pokud byla prodána draho a vláda byla uvedena v omyl, ať policie nejdřív obviní lidi z Omnipolu a zástupce španělské firmy. Se zbrojními zakázkami je to ale nelehké všude na světě, v tom se zrovna nevymykáme. Ti, co prohrají, chtějí kriminalizovat ty, co vyhrají. Portugalsko má novou německou ponorku, která se pořád naklání jako postřelená kachna apod. Má se zavřít ministr, měl dopředu poznat, že se ta ponorka nakloní?

A nakonec ještě něco důležitého. Začínám se obávat, že v této zemi vznikne atmosféra, kdy nikdo raději nerozhodne vůbec o ničem, aby náhodou nebyl obviněn. Proč něco rozhodovat, když je za rohem kriminál? Úředníci a politici raději nebudou dělat vůbec nic, aby si nespálili prsty. Taková atmosféra může mít i nezanedbatelné ekonomické důsledky. Tendr na počítače? Na vozový park? Na rekonstrukci? Kdepak! Raději jen tak sedět v práci a předstírat činnost.

A politika bude ještě méně lákavá než nyní. Proč přijímat za něco odpovědnost, když se dá tak pohodlně žít a do ničeho se neplést?