Jsme v situaci, kdy se velká část z nás už nepotřebuje mít materiálně nějak zásadně lépe. Samozřejmě ne všichni, ale většina ano. Zjednodušeně řečeno, nějaké hmotné zlepšení nás prostě už zas tak moc nevytrhne. To ale neznamená, že stav ekonomiky není důležitý. Přestože hospodářství, které je v dobré kondici, nepřinese nutně štěstí samo o sobě, špatná ekonomika je často spouštěčem daleko závažnějších problémů: násilných sociálních nepokojů nebo extremismu jako ve 30. letech v Německu, nyní v Řecku, Španělsku, částech Francie nebo třeba i letos v Rumburku.

Už bychom tedy neměli přemýšlet, jaké řešení je nejlepší v průměru. Je stále důležitější, abychom hlavně zamezili těm případným velkým problémům, byť tím třeba i rezignujeme na jakoukoliv možnost brzkého přepychu.