Není to tak dávno, kdy jsem ráno cestou do práce vozil své děti do školy. Kámenem úrazu této na vzdálenost kraťoučké cesty, leč někdy i téměř dvacet minut trvající anabáze, byla klasická křižovatka uprostřed pole. Provoz po hlavní byl oboustranně tak silný a rychlý, že auta přijíždějící po vedlejší neměla dlouhé minuty vůbec šanci hlavní komunikaci přejet, natož na ni odbočit.

Výsledkem byly ve špičce fronty i přes půl kilometru, velká nervozita a doslova hazardní přejezdy hlavní silnice. Vždy jsem si při průjezdu křižovatkou říkal: Všiml si někdo odpovědný, že ačkoli tu před deseti lety projelo jedno auto za den, nyní s rozvojem bydlení v okolí jsou to určitě tisíce aut? Jak dlouho bude trvat, než okolní obce napadne požádat o instalaci semaforů? Sám jsem si ale také odpovídal: Změna přijde, až se stane nějaké neštěstí. Dnes už je v místě semafor, ale těch havárek bylo do té doby nepočítaně.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se