Právě probíhající soudy a aféry znovu vynášejí na povrch otázku, zda jsou politické partaje opravdu páteří našeho společenského systému, nebo jeho největším tumorem. Představa, jak lid zvolí nové, nezatížené a nezkorumpované politické subjekty a tím věc vyřeší, se ukazuje jako zcela mylná. Ota Hromádko, za první republiky nadšený mladý revolucionář, zachytil ve svých pamětech jménem "Jak se kalila voda" reakci svého dědečka, nepochybně zkušeného muže: "Hochu, děláte hloupost. Chcete vyhnat od koryta staré nažrané svině a pustit tam jiné, hladové... Víš, kolik budou muset lidi vytrpět, než se ty nové tak vyžerou?" Ve vztahu ke komunistickému panství měl nepochybně pravdu, ale postřeh je platný jaksi univerzálně.

Moc obskurních souručenství

K lidské společnosti a jejím podivnostem patří to, že co v jedné oblasti života mýtí, to v jiné podporuje. Zatímco v rámci svobodného trhu se bedlivě dbá na to, aby firmy netvořily kartely, monopolně neovládaly trhy a nepoužívaly nedovolených triků, v oblasti politiky se takováto činnost naopak podporuje a vzniklé subjekty jsou napojeny na státní penězovod a sají bohaté dotace z daňových peněz.