Kvůli dvěma světovým válkám, které přinesla Evropa Evropě (neohrožoval nás žádný útok zvenčí ani hladomor nebo "nedostatek místa"), jsme sami začali cítit, že jsme ztratili morální, politické, ekonomické, vojenské i filozofické právo vést svět, tedy být supervelmocí.

Pak byla Evropa v prachu a zmatku poválečné obnovy, ze kterých se dostala za vydatné pomoci Marshallova plánu (Američané pomáhali kontinentu, kde válka vznikla a odkud se přenesla na celý svět, a nebyly to půjčky, ale dary!). Od té doby se Evropa zmohla a utvořila ve svých dějinách cosi absolutně bezprecedentního: svobodnou unii národů, které spolu neválčí, ale jednají a obchodují.