Nietzsche kdysi psal o nadčlověku, což má samozřejmě i své tragické historické konsekvence. Ale od nich pro tentokrát odhlédněme. Takový nadčlověk je mimo dobro a zlo (netrpí morálními výčitkami), žije v přítomnosti, nemá propast mezi chtěl bych a měl bych, není posedlý racionalitou, hraje si, tančí, je nadřazenou rasou a má kolem sebe legii otroků/sluhů, kteří se starají o jeho obživu, bezpečí a blahobyt.

Jenže Nietzsche se zřejmě moc nerozhlížel kolem sebe, protože tvrdil, že nadčlověk teprve přijde. Přitom je tu a zmíněnému popisu odpovídá naprosto dokonale. Je to dítě.