V české politice právě skončila jedna etapa.

A nejde o faktický konec Věcí veřejných, který nastal už dávno a rozsudky nad Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou (byť nepravomocné) jej jenom podtrhly.

Tou nejdůležitější věcí je práce a zdůvodnění soudce z pátého pražského obvodu Jana Šotta, který s nesmírnou precizností a přitom dokonale srozumitelně dokázal projít temnými zákoutími stranické centrály a paralelního života "politické strany" VV, oddělil tuny hlušiny od skutečně podstatných důkazů, aby nakonec řekl: Když něco vypadá jako úplatek, předává se to jako úplatek a má to mít stejný účel jako úplatek, pak je to tedy úplatek, i když se to někdo snaží nazývat půjčkou.