Když peníze "neexistují"

Obecně se v učebnicích má za to, že před nástupem měny, lidé používali směnný obchod. Vše tedy mělo svou "cenu" a podle té se směňovalo - kuře bylo třeba cenou za pět bochníků chleba a tak dále. Pak to přestalo být praktické, a místo přímé směny se prostředkem prodeje a nákupu stal mezičlánek: peníze. Problém je v tom, že podle všeho to tak skoro nikde nefungovalo. Jak detailně ukazuje ve své skvělé knize "Debt - a history, first 5000 years" ekonomizující antropolog David Graeber, společnosti, kde se nepoužívaly peníze, fungovaly spíše tak, jako funguje dodnes rodina, tedy komunitárně. Věci se pochopitelně směnovaly, ale spíše, dnes bychom řekli, redistribuovaly, což měla na starosti jakási centrální řídící část společenství nebo vesnice. I dnes v rodině věci směnujeme, ale snažíme se tvářit, ač nás to mnohdy i něco stojí, jako by peníze neexistovaly.