Středa se zapíše do milníků této protikorupční vlády zlatým písmem. Kompletní sestava senátorů za ODS, za pomoci senátora za TOP 09 Štětiny a Ostravaka Sulovského, v ochotné výpomoci 14 senátorů ČSSD, kromě Michálka a Okamury všech senátorů z „Klubu pro obnovu demokracie“ a jedním Palasem smetla jednou provždy ze stolu zákon o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Jelikož se jedná o jediný jasně protikorupční zákon, který se v tomto funkčním období dostal až do fáze schvalování v Senátu, máme před sebou po dvou a půl letech protikorupční vlády smutnou statistiku: Počet schválených protikorupčních zákonů – nula.

Změna ústavy doprovázena prováděcím zákonem měla umožnit NKÚ, aby mohl kontrolovat nakládání s veřejným, tedy naším majetkem i v obcích a státních a obecních firmách (například pražský dopravní podnik). Z dennodenní praxe přitom vidíme, že takové kontroly jsou potřeba jako sůl. Vezměme si třeba moji oblíbenou akciovku Jižní centrum Brno, kterou ze 100 % vlastní Statutární město Brno a v jejím představenstvu sedí zastupitelé velké krněnské koalice. Tato firma se prohlásila už před rokem a půl za soukromou a odmítá od té doby poskytovat jakékoliv informace o své činnosti, a to nejen „kverulantům“ z řad občanů, ale dokonce ani opozičním zastupitelům. Jde to tak daleko, že když jsme vyhráli soud, který samozřejmě řekl, že akciová společnost řízená městem informace poskytovat musí, tak velkokoaličními zastupiteli řízená akciovka podala kasační stížnost k NSS, v níž se, právníci pozor, domáhala vydání předběžného opatření na to, aby nemusela vydat nové rozhodnutí o vydání či nevydání informace. V praxi se k informacím o činnosti této veřejné, tedy i mé akciovky nelze dostat nikdy.