Když před deseti lety opouštěl Pražský hrad Václav Havel, loučily se s ním na summitu NATO v Praze celebrity světové politiky, na večírku v New Yorku mu Lou Reed hrál speciálně upravenou verzi Perfect Day a nejsilnější výrok, kterého se odcházející prezident dopustil, zněl: O milostech se nediskutuje, protože je to věc individuálního svědomí.

Václava Klause jako by mrzelo, že jeho odcházení nikoho viditelně moc netrápí. V průzkumech důvěryhodnosti se propadl na 26 procent, kam se jeho předchůdce nikdy nedostal, žádné pozvání na nějakou důstojnou zahraniční cestu na rozloučenou taky nepřišlo. Je to mrzuté, ale tak to na konci dlouhé kariéry politika v zásadě nevýznamné země, jakou je Česko, prostě asi chodí – tedy pokud nejste Václav Havel, že.

Václav Klaus se s tím viditelně smiřuje jen velmi těžko. Za měsíc už nebude prezidentem. Poprvé po třiadvaceti letech nebude mít vůbec žádnou funkci. Strašná představa.