1. Růst sociálního napětí na Blízkém východě a v severní Africe

Mohlo by se zdát, že je to z Česka dost daleko a může nám to být úplně fuk. Jenže zejména Blízký východ hraje ve světové politice klíčovou roli a stačí si vzpomenout, jaký poprask vyvolal třeba báječný nápad prezidenta Zemana na přestěhování českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. O zvláštním postavení regionu ostatně svědčí i celosvětový zájem o vybuchující trezor v budově pražského velvyslanectví Palestiny. A to ponechme stranou, že klid v severní Africe si žádají čeští dovolenkáři v Tunisku či v Egyptě.

2. Zvyšující se příjmové rozdíly

O efektu rozvírajících se nůžek, rostoucím rozdílu mezi bohatými a chudými, se už napsalo mnohé. Přesto poněkud překvapí, že s výrokem, že "jejich politický systém zvýhodňuje bohaté", podle WEF souhlasí 78 % Evropanů, v Řecku je to dokonce 95 % lidí. V subsaharské Africe je to 77 %. Číslo pro Českou republiku k dispozici není, při znalosti národní mentality se ale pravděpodobně blížíme spíše Řecku než subsaharské Africe.