Pokud něco mají Češi v krvi, tak šetření. Platí to alespoň pro státní pokladnu. Přes slabý výkon naší ekonomiky se ve třech ze čtyř rozpočtů od roku 2010 podařilo dosáhnout nižšího než plánovaného schodku (ve zbývajícím roce 2011 schodek prohloubily problémy s čerpáním evropských fondů, jinak by byl vývoj obdobný). Můžeme se ale ptát, zda v době, kdy ekonomika namísto oživení vykázala kolísavou formu, byly úspory tou nejlepší ekonomickou politikou. A také, zda změny ve finančním fungování státu, které by se projevily v práci s penězi "nás všech", by neměly být jednou z priorit nastupující vlády.

Podobný i rozdílný

V rozpočtovém roce 2013 se vládě podařilo dosáhnout o pětinu nižšího deficitu, než bylo plánovaných 100 miliard. Došlo k tomu při horším než očekávaném vývoji ekonomiky: Místo růstu kolem jednoho procenta nás loni potkal procentní pokles. Obdobná situace byla v roce 2012, kdy stát také pár miliard z plánovaného schodku "ušetřil".

Odborníkům ministerstva financí se ale loni povedlo přesně odhadnout výši příjmů státu (i když očekávali jiný vývoj ekonomiky). Místo velmi optimistických plánů v letech 2010 až 2012, které vedly k chybějícím desítkám miliard příjmů státního rozpočtu, byli konzervativní a stát nakonec vybral o dvě miliardy víc, než plánoval. Ovšem hlavní důvod pro nižší než plánovaný deficit leží na straně výdajů. Proti upravenému rozpočtu bylo vydáno o 18 miliard korun méně.