Dlouhou dobu stálo bydlení v naší zemi mimo hlavní proud ekonomických reforem. Konzervativní regulaci nájemného a privatizaci obecních bytů za zlomek tržní ceny provázela celá řada nerovností: někdo mohl a někdo ne, přitom o tom, kdo mohl, často rozhodovala náhoda. Dnes, kdy je regulace nájemného v podstatě minulostí a privatizovat už pomalu není co, získaly nerovnosti v oblasti bydlení nový rozměr. Už je neurčuje viditelná ruka státu, ale ta méně viditelná ruka trhu. I když to ještě není tak znát, změna je tu a my ji ještě přehlížíme.

Na konci roku 2013 jsme provedli rozsáhlý výzkum mapující postoje českých občanů v oblasti bydlení. Ačkoliv většina populace je se svým bydlením velmi spokojena, výzkum ukázal na zřetelné známky nových nerovností na trhu bydlení. Ještě nedávno měly domácnosti vlastníků bydlení i nájemníků velmi podobné příjmy, sociální status, vzdělání. Výzkum ovšem ukázal, že u generace tzv. Husákových dětí to již neplatí. Vzdělanější a příjmově silnější se snadněji stávají vlastníky bydlení, zatímco ti méně vzdělaní a příjmově slabší zůstávají v nájmu. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by nájem byl výsledkem svobodné volby. Jenže vlastnit své bydlení si přeje téměř 90 % všech dotázaných. A proto se právní status bydlení stává významnou dimenzí sociální nerovnosti.