Všimli jste si? Už je to docela hodně dlouho, co se naposledy objevila nějaká výrazná zpráva o Andreji Babišovi, že? Je to zajímavé, nejmocnějšímu politikovi v zemi se nedaří udělat si dobré PR dokonce ani z informace, že služební cestu do Spojených států zaplatil ze svého. Naopak, titulky dnes o téhle velké naději pro české voliče říkají samé ošklivé větičky. Třeba: "Babiš maká: výběr daní se zhoršuje." Nebo: "Babišová neproclila po návratu z USA kabelku."

Babiš si pořád udržuje pozici nejoblíbenějšího politika v zemi. Podle CVVM ale preference jaksi zamrzly a podle STEM v březnu dokonce mírně poklesly. Je zjevné, že hvězdička miliardáře, mediálního magnáta a hlavního hybatele českou politikou už tak jasně nezáří.

Čím to je? Má Babiš tak špatný PR tým? Anebo ho nerespektuje? Jisté je, že dělá až příliš mnoho chyb. Máme tu výrok o vietnamských maloobchodnících, kteří podle něj neplatí daně. Máme tu jeho vzteklé reakce na kritiku. Třeba vzkaz těm, o jejichž hlasy (a peníze) usiluje: "Oni mě totálně poblili. (...) To je podraz. No a kdo to udělal, co si myslíte? No Češi. Kdo jiný by to udělal." A stále tu máme i Babišův monstrózní střet zájmů. Nijak se nezmenšuje. Podle květnového průzkumu TNS Aisa vidí Babišův souběh podnikání, politiky a médií už 52 procent Čechů jako problém.

Zajímavý záznam momentálního stavu Babišovy popularity poskytly zprávy o návštěvě vicepremiéra na Sněmu starostů měst a obcí před několika dny. Na tuhle vlivnou skupinu zástupců tisíců radnic totiž Babiš moc dojem nejspíš neudělal. Musel se omlouvat, protože na začátku roku jaksi nestihl obce upozornit na nižší výběr daní, tedy na to, že dostanou méně peněz. A pak se snažil rozzlobené komunální politiky povzbudit slovy o tom, že dobře hospodaří, takže by měli mít peněz vlastně dost. Titulky, kterými sociální média žila následující dva tři dny, říkaly: "Starostové vypískali Babiše" nebo také: "Mluvil jako Jakeš".

Ani další voličské skupiny Babišovi netleskají. Podnikatelům, pro které byl před volbami velkou nadějí, teď chystá represivní nástroje jako elektronickou evidenci tržeb a každoměsíční povinná hlášení finančním úřadům. A ještě přidává pohrůžku, že když tyto nástroje neprojdou, budou se zvedat daně.

Takže to máme minus tisíce starostů, minus desítky tisíc podnikatelů… Koho tu máme dál?

Co třeba pražská kavárna? Té záleželo na modernizaci státní správy a vůbec celé země. Ale za Babišem nic velkého není. Zákon, který by úřady nutil zveřejňovat, za co, proč a kolik utrácí, není stále schválen a už teď je jisté, že bude měkčí, než by bylo záhodno. Měkčí je návrh loterijního zákona, kterým Babiš sliboval boj s hazardem. Vicepremiér také mohl jako formální dvojka vlády hrát výraznou roli při vytváření postoje Česka k Putinovu režimu, čímž by si mohl získat dost vzdělanějších obyvatel větších měst. Ale tady Babiš rezignoval úplně.

Takže, co vlastně zbývá? Levice? Tuhle oblast si ale pečlivě hlídá ČSSD Bohuslava Sobotky. A nezdá se, že by sociální demokraté dělali něco, kvůli čemu by měli dát levicoví voliči přednost Babišovi. Navíc, jak asi může právě na tuhle stranu zapůsobit další z nedávných titulků "Babiš chce privatizovat státní podniky"?

Možná teď přišla chvíle, kdy Babiš ztratil schopnost oslovovat masy. Jeho charisma, zdá se, přestává fungovat. Jeho jediné zbývající téma – "Nejsme jako oni" – mu pomáhá nanejvýš jen k udržování pozice, ale na nějaké posilování to už není. Čím dál tím víc se budou hledat skutečné výsledky jeho práce. A pokud zůstanou tak dobře ukryté jako dosud, fázi očekávání velmi rychle vystřídá fáze zklamání. A to je důležitý moment. Ideální pro Bohuslava Sobotku, který se už rok a půl krčí v Babišově stínu.

Od začátku té nečekané symbiózy Babiše se Sobotkou se čeká, kdy se koaliční vládnutí zadrhne. Nezdálo se možné, že by si nevýrazný a levicový premiér mohl tak dlouho rozumět miliardářem se sklony k populismu. Jejich spojenectví zatím udržuje snad jediná jejich společná vlastnost – opatrnost. Sobotka se snaží nic nezkazit a nedopadnout jako skoro všichni jeho straničtí předchůdci, Babiš opatrně a trpělivě ohledává terén, obsazuje svými lidmi, co se dá, a snaží se, aby nedopadl jako skoro všechny předchozí "jiné" a "nové" strany, třeba jako zelení nebo véčkaři.

Jenže tenhle vzájemně výhodný klídek pomalu končí. S tím, jak se budou blížit příští rok volby, to bude ještě markantnější. Ale jakýsi bod zlomu může přijít mnohem rychleji. Přesně ve chvíli, kdy další příval negativních titulků sesadí Babiše z čela žebříčku popularity. Takže bychom neměli být překvapeni, pokud by Babiš, jestliže platí, že je dobrým taktikem, nečekal s rozbitím vlády na dobu, kdy se z něj definitivně stane dvojka za Sobotkou.