Mezinárodní síť rejstříků s výčtem majitelů firem má podle návrhu německého ministra financí Wolfganga Schäubleho umožnit, aby bylo možné najít všechny osoby, které se skrývají za offshorovými společnostmi. Jde o jeden z mnoha návrhů, které se vyrojily po zveřejnění takzvaných Panama Papers, jejichž jasným cílem je, aby státní rozpočty zemí dostaly na daních z příjmů víc, než dostávají nyní. Otázkou je, jestli "pouhá" větší otevřenost k této metě skutečně povede. Respektive zda povede k lepšímu výběru daní v globální ekonomice, jejíž součástí je daňová soutěž mezi jednotlivými zeměmi.

Bez ohledu na mohutnou vlnu protestů v řadě zemí stále platí, že mít firmu v některém z daňových rájů není nelegální. V případě, že jde o využití takzvané daňové arbitráže (nikoliv o praní špinavých peněz), jde fakticky jen o způsob, jak firmy maximalizují své zisky − aby je posléze rozdělily mezi své akcionáře. Jestliže podle informací z Panama Papers využilo služeb společnosti Mossack Fonseca na 365 světových bank a jestli jen tři velké banky − britská HSBC, švýcarské UBS a Credit Suisse − založily za rok na 4,5 tisíce offshorových společností, potom rozhodně nejde o ojedinělý jev. Navázání na "Panamu" se ostatně nevyhnul ani největší a zřejmě nejvíc transparentní fond na světě, norský ropný Státní penzijní fond. Stejně jako Světová banka, kterou nedávno obvinila organizace Oxfam, že investuje peníze z rozvojové pomoci prostřednictvím firem, které úzce spolupracují s daňovými ráji.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se