Z lapálie kolem návštěvy tibetského duchovního vůdce v Česku lze vyvodit několik obecných, jakož i detailních závěrů.

1. Čeští ústavní činitelé jsou schopni neuvěřitelné servility vůči Číně.

Jeden ministr vlády, který má notabene náboženství v referátu (Daniel Herman z KDU-ČSL), se sejde s tibetským duchovním vůdcem a nejvyšší ústavní činitelé České republiky se hned snaživě rozhlížejí, kde má panda díru. Je jedno, zda do ní pak lezou nadšeně jako prezident Miloš Zeman, z pragmatické gumovosti jako premiér Bohuslav Sobotka, po pohrůžce kdoví čím jako předseda sněmovny Jan Hamáček, nebo jednoduše proto, že se mu to prostě řeklo, jako předseda Senátu Milan Štech. Jejich společné prohlášení, že setkání Daniela Hermana s dalajlamou je jen a jen jeho soukromá věc a že oni by nic takového nikdy neudělali (fakt ne, soudružko učitelko, slibujeme, že budeme hodní, klidně si nás můžete kdykoliv zkontrolovat), posouvá hranice myslitelného ponížení na novou úroveň. Nebo vlastně ne úplně novou, jen nepoznanou od roku 1989. V každém případě není hezké vidět, že se ústavní činitelé svobodné suverénní země chovají jako psi, kteří si preventivně lehnou na záda ještě předtím, než na ně někdo zavrčí.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se