Smysluplné zbrojení na příští válku

Nejdřív přestanou fungovat webové stránky Hradu, parlamentu, vlády a ministerstev. Chvíli nato už nebude možné dostat se k internetovému bankovnictví. Potom odpadnou weby většiny zpravodajských serverů a televizí, fungovat budou jen ty, na něž byl podvržen falešný obsah. Následně se začne rozpadat i zbylý provoz na internetu. Kybernetický útok znepřátelené mocnosti může život země paralyzovat podstatně důkladněji, ovšem vše dosud popsané se už stalo: nápor hackerů, o jejichž ruské identitě málokdo pochybuje, zažilo spojenecké Estonsko i Gruzie. V případě Estonska kybernetický přepad odstartovalo to, že se tamní vláda odhodlala přesunout sochu rudoarmějce, vnímanou částí obyvatel jako symbol podrobení země Sovětským svazem, z frekventované křižovatky na vojenský hřbitov, v případě Gruzie pak datové pakety blokující internetový provoz dorazily k cíli ještě dlouho předtím, než hranici překročily první ruské tanky.

Od těchto "prototypů" kybernetických válek už nás dělí téměř jedno desetiletí, během kterého se závislost moderních společností, i té české, na internetu ještě hodně prohloubila. Představa, že hackeři propašují do regulérního obsahu koláž jim nesympatického politika s Hitlerem, ještě vzbudí úsměv, ten ale ztuhne ve chvíli, kdy si představíme další cíle útoku: doprava, veřejné osvětlení, zbytek komunikační sítě včetně nouzových linek a nakonec třeba paralyzování energetické soustavy včetně plynu, tepla i elektřiny. Netušená rizika přináší méně ostentativní, ale o to hlubší a trvalejší průnik útočníků do čím dál bohatších databází veřejného i soukromého sektoru.