Znáte tu story o kurvítku? Ne? Někteří lidé v legraci říkají, že současná technika obsahuje nějakou součástku, zvanou „kurvítko“, která způsobí, že se přístroj po nějakém čase porouchá, ideálně týden po záruční době, a vy si musíte koupit nový. Někteří to myslí zcela vážně a věří v to, že výrobci něco takového do přístrojů montují, aby, lumpové, zvýšili svoje zisky a donutili nás kupovat si stále nové a nové šmejdy, co nic nevydrží, lidi nemají na jídlo a práce není…

Dokonce i Jan “A dost!” Tuna se k tomuhle vyjádřil a v diskusi mu přitakávají desítky lidí, kteří, kdo by to byl čekal, popisují, jak jejich spotřebič přestal fungovat hned týden po záruční lhůtě, takže tedy je úplně jasné, že za to může “kurvítko”.

Ne že by kurvítko jako takové neexistovalo. V prototypech mobilních telefonů, které dostávají lidé na testování, opravdu bývají součástky, které tu danou věc po několika měsících zcela záměrně znefunkční. Ale to není proto, aby jich výrobci prodali víc, to je proto, aby se prototypy neprodávaly na černém trhu.

V běžně prodávaných mobilech taková součástka ale není. Není ani v televizích, ani v lednicích, dokonce není ani v počítačích. Já vím, že vám tím teď způsobím myšlenkové zauzlení, co vydrží až ke komentářům, ale smiřte se s tím: Kurvítko tam není! Není tam součástka, která by záměrně měla zničit přístroj po záruční době. U některých přístrojů se může stát, že výrobce udělal chybu, ale takovou věc většinou hned v dalším modelu opraví, protože chyba v návrhu ho v důsledku stojí peníze.

Jenže ďábel je, jako vždy, skryt v detailu: Dalo by se říct, že kurvítko je celý ten přístroj.

Je to jednoduché a platí to všude: Chcete udělat něco, co vydrží dlouho a pokud možno bez údržby? Musíte použít dražší materiál, náročnější proces, složitější postupy. Něco to stojí a ne každý je ochoten zaplatit. Ostatně supermarkety s nabídkou zeleniny výhradně II. kategorie jsou jasným důkazem, že velká část nakupujících koupí cokoliv, jen když je to levně. Jenže: Chcete zeleninu levně? Budete ji mít, ale bude potlučená a shnije vám za tři dny. Chcete techniku levně? Něco musíte ošidit - pravděpodobně parametry součástek.

Do přístroje můžete dát buď normální tlačítko, které vydrží tak pět let. Stojí dolar. Pokud chcete výdrž deset let, bude vás totéž tlačítko stát pět, ale klidně i deset dolarů. Na druhou stranu můžete za dolar koupit pytlík tlačítek od noname dodavatele z Číny, které vydrží rok, dva, ale i těch pět - ovšem to dopředu nikdy netušíte.

Samozřejmě že výrobce dokáže vyrobit mobil, který bude fungovat deset let bez zaváhání. Bude stát padesát tisíc – a bude ho tedy mít pár lidí. Chcete mobil, co si můžete dovolit? Prosím, dostanete ho – ale za dva roky odejde, a když ne fyzicky, tak morálně určitě.

Ano, je pravda, že většina spotřební elektroniky je šunt, co se za dva tři roky přepálí, doslouží, zdechne a můžete ho vyhodit. Ale zase – máte to levný! Jasně že je možné použít robustnější materiály, součástky s vyšší výdrží, baterky s větší kapacitou – ale bude to stát mnohem víc, a to nezaplatíte. Buď budeme mít všichni televize, mobily, počítače a auta a smíříme se s tím, že je každé dva roky (či pět let) vyměníme, nebo si koupíme jeden mobil, co vydrží spolehlivě patnáct let, ale bude stát třeba těch třicet čtyřicet tisíc. Představte si sami sebe, jak máte patnáct let jeden a tentýž mobil. Pravděpodobně něco jako Nokia 6310. Chcete? Asi ne… (Já vím, já vím, VÁM stačil, VY byste si ho rádi koupili, kdyby ho někdo prodával, protože byste ho nabíjeli jednou za týden, nehledě na to, že VY potřebujete jen telefonovat a posílat SMS. Jasně… A že zlo jsou všichni ti ostatní, co chtějí zbytečnosti jako foťák a internet. Však vaše babička internet neměla, a přesto vychovala děti, že?)

Holt výrobce ví, že má ze zákona záruční dobu dva roky, tak použije součástky, jejichž životnost je něco přes dva roky, a k tomu tlačí náklady co nejníž. Pozitivní efekt (jak pro koho) je ten, že vývoj technologií může jít rychleji dopředu. Během těch dvou let se technologie zase o kus posune a vy si koupíte za stejnou cenu další křáp, co má víc funkcí. Takový je tlak trhu. Blbé je, pokud byste chtěli radši ten druhý model fungování zboží, tj. jeden stroj na půl života. S vámi trh moc nepočítá, protože tlak na “možná fórové, ale hlavně levné” je extrémně silný. Tak silný, že “kvalitní bez kompromisů” je dnes exkluzivní zboží za horentní sumy.

“Ale mně tuhle odešla televize,” povídal známý, “a přišel opravář, něco tam odpájel, připájel, taková malá kulatá součástka, a už to funguje.” Můj známý není elektrikář, tak chápu, že mu to do teorie o kurvítku zapadalo úplně skvěle. Ve skutečnosti se to jmenuje elektrolytický kondenzátor, nejčastěji se s tím setkáte v napájecích zdrojích a bohužel tyhle součástky mají tendenci s časem výrazně degradovat. A protože to je tak “nepodstatná bižuterie”, mají výrobci tendenci právě na nich šetřit, aby stlačili cenu co nejníž.

Na rovinu a upřímně – kurvítko není nějaká reálně existující součástka, kterou by nenasytní výrobci montovali do výrobků, aby zvýšili svoje zisky. Kurvítko je ve skutečnosti touha střední třídy po spotřebních věcech. Chcete mít televizi, auto, mobil, tablet, čtečku, počítač, pračku – máte to! Ano, dlouho to nevydrží, ale konzumní společnost (firmy ruku v ruce se spotřebiteli) postulovala diktát nutnosti toto všechno mít, i za cenu toho, že to bude levné a na rozsypání.

Vy všichni, co věříte na “kurvítka” a nadáváte na ně a žehráte, že kvůli tomu věci nevydrží: neberte tenhle šprým tak vážně. Věci se nekazí proto, že by je chtěl “někdo” kazit, ale proto, že vy jste je chtěli mít levně.