S vítězstvím Emmanuela Macrona nad pravicovou populistou Marine Le Penovou ve francouzských prezidentských volbách se Evropské unii a euro podařilo vyhnout kulce. Geopolitická rizika se však nadále rozrůstají. Populistický odpor proti západní globalizaci nebude umlčen Macronovým vítězstvím a stále by mohl vést k protekcionismu, obchodním válkám a silným migračním omezením. Pokud budou na vzestupu desintegrační síly, mohl by odchod Británie z EU v důsledku vést k rozpadu unie – s Macronem, nebo bez něj.

Ve stejné době si Rusko zachovává svou agresivní pozici v Baltských státech, na Balkáně, na Ukrajině a v Sýrii. Blízký východ je stále místem s několika selhávajícími státy jako je Irák, Jemen, Libye a Libanon. A sunitsko-šíitské zástupné konflikty mezi Saudskou Arábií a Íránem se netváří, že by měly končit.

V Asii by riskantní politika mohla vyvolat vojenský konflikt na Korejském poloostrově. A Čína pokračuje – a v některých případech eskaluje – ve svých teritoriálních sporech s regionálními sousedy.

Navzdory těmto geopolitickým rizikům dosáhly globální finanční trhy nových výšin. Stojí tedy za to se ptát, jestli investoři podceňují potenciál jednoho nebo více takových konfliktů ke spuštění vážnější krize a pokud ano, tak co by bylo potřeba k jejich vytržení z nečinnosti.

Existuje mnoho vysvětlení, proč trhy mohou ignorovat geopolitická rizika. Pro začátek, i když je velká část Blízkého východu v konfliktu, neproběhl žádný šok z nedostatku ropy či embargo, a revoluce s břidlicovým plynem v USA navýšila dodávku nízkonákladové energie. Během předchozích blízkovýchodních konfliktů – jako byla Jomkipurská válka v roce 1973, Íránská islámská revoluce v roce 1979 a invaze Iráku do Kuvajtu v roce 1990 – způsobily šoky v dodávce ropy globální stagflaci a ostré korekce na burze.

Druhým vysvětlením je, že investoři odhadují z minulých šoků, jako byly útoky 11. září 2001, kdy politici zachránili situaci tím, že podrželi ekonomiku a finanční trhy silným uvolňováním měnové a fiskální politiky. Tato opatření obrátila tržní korekce po šoku v nákupní příležitosti, protože pokles cen aktiv se obrátil v horizontu dní nebo týdnů.

Za třetí, země, které opravdu zažily lokalizované šoky na trhu s aktivy – jako Rusko a Ukrajina po ruské anexi Krymu a vpádu na východní Ukrajinu v roce 2014 – nejsou dostatečně ekonomicky silné na to, aby na globálních finančních trzích ovlivnily USA. Stejně tak když Británie zvolí “tvrdý Brexit,“ stále půjde o zhruba jen dvě procenta globálního HDP.

Čtvrtým vysvětlením je, že svět byl prozatím ušetřen od extrémních dopadů spojených s dnešními geopolitickými konflikty. Doteď neproběhl žádný přímý vojenský konflikt mezi hlavními velmocemi, ani nezkolabovala EU či eurozóna. Radikálnější a populistická politika amerického prezidenta Donalda Trumpa byla částečně zkrocena. A čínská ekonomika prozatím nezažila tvrdý dopad, který může způsobit vážnou sociální a politickou nestabilitu.

Trhy mají navíc problém tyto neočekávané události ocenit: “neznámé neznámých,“ které jsou nepravděpodobné, ale velice nákladné. Kupříkladu nemohly předpokládat události 9/11. A i když investoři tuší, že přijde další teroristický útok, nemohou vědět kdy.

Konfrontace mezi USA a Severní Koreou by také mohla rozpoutat nepředpokládané události, ale je to varianta, kterou trhy s nadšením ignorují. Jedním z důvodů je, navzdory Trumpovu vzteku, že USA má velice málo vojenských možností: Severní Korea by v případě útoku USA mohla použít konvenční zbraně a vymazat z mapy Soul a jeho okolí, kde žije zhruba polovina jihokorejského obyvatelstva. Investoři mohou předpokládat, že i když se objeví omezená vojenská roztržka, nebude eskalovat v plnohodnotnou válku a uvolnění politiky by pak mohlo zmírnit následky pro ekonomiku a finanční trhy. V tomto scénáři, jako v případě 9/11, by počáteční korekce trhu skončila jako nákupní příležitost.

Existují však další možné scénáře, z nichž by se některé mohly stát nepředpokládanou událostí s dramatickými následky. Vzhledem k rizikům spojených s přímou vojenskou akcí jsou nyní Spojené státy obviňovány s užívání kybernetických zbraní s cílem eliminovat nukleární hrozbu Severní Koreje pro pevninu USA. To vysvětluje, proč v nedávných měsících selhalo tolik severokorejských raketových testů. Jak by však Severní Korea reagovala na otevřený vojenský zásah?

Jedna z odpovědí je, že by sama spustila kybernetický útok. Možnosti Severní Koreje v kybernetickém boji jsou považovány za jen o málo slabší než ruské či čínské, a svět si jich již mohl všimnout v roce 2014 při útoku na Sony Pictures. Velký severokorejský kybernetický útok by mohl vyřadit z činnosti resp. zničit části klíčové americké infrastruktury, a způsobit tak masivní ekonomické a finanční škody.

Případně, po rozpadu režimu a raketového programu, by mohla Severní Korea jít cestou jednoduché technologie a poslat do Los Angeles nebo New Yorku loď se špinavou bombou. Útok tohoto druhu by bylo jistě obtížné monitorovat nebo zastavit.

Takže zatímco investoři mohou mít pravdu při ignorování rizik konvenčního vojenského konfliktu mezi USA a Severní Koreou, možná také podceňují riziko nepředpokládané události, jako je například ničivá kybernetická válka mezi dvěma zeměmi či útok špinavou bombou proti USA.

Byla by eskalace na korejském poloostrově investiční příležitostí, nebo by značila počátek masivní tržní kolaps? Je dobře známé, že trhy mohou ocenit “rizika“ asociovaná s normální distribucí událostí, které mohou být statisticky odhadnuty a změřeny. Mají ale více starostí se zápasem s “Knightian uncertainty”: rizikem, které nemůže být vypočítáno v pravděpodobných termínech.


 

Nouriel Roubini je CEO v Roubini Macro Associates a profesor ekonomie na Stern School of Business, NYU.

Copyright: Project Syndicate, 2017. www.project-syndicate.org