Ministryně školství Kateřina Valachová byla jistě energická a neohrožená kormidelnice, jenže seděla ve špatné lodi, měla chaotický plán cesty a navigátory, kteří koukají dozadu místo dopředu. Jela hodně rychle, na nebezpečí se neohlížela. Vystoupila. Loď má ale velkou setrvačnost, nikdo neřešil, kam dojede a kde a na co narazí. Rizika jsou veliká.

Pro Kateřinu Valachovou bylo nejdůležitější plnit volební program ČSSD. A to se jí dařilo skvěle. Otázka je, kdo a proč dělal ten program a jaké cíle sledoval. Šlo mu o děti, nebo systém? A bude to všechno spíš k užitku, nebo ke škodě? A na to se očividně neptala. A neptá se na to ani pan premiér, když říká, že "za dva roky na ministerstvu udělala víc než pět šest jejích předchůdců dohromady". Prosadila hodně zákonů, například povinný poslední ročník mateřské školy, který byl ve volebním programu ČSSD. Protlačila ho navzdory odborné analýze, kterou nechal udělat ještě její předchůdce Marcel Chládek. Ukázala, že ze čtyř zvažovaných možností, jak zajistit, aby děti přicházely do školy lépe připraveny, je tahle nejhorší. Problémy už začínají být zjevné.