Pro voliče je velmi těžké zorientovat se v předvolebních slibech a sloganech politických stran a seskupení. V oblasti rozpočtového hospodaření jsou mu prezentovány jen útržky bez provázanosti na celkové nastavení daní na straně jedné a veřejných výdajů na straně druhé. Natož aby se někdo zdržoval tím, vysvětlovat dopady navrhovaných změn na příjmové straně na stranu výdajovou a obráceně.

Jako příklad lze použít polemiku nad částí prezentovaného návrhu ČSSD. Pro zdaňování příjmů fyzických osob byly k prezentaci vybrány jen změny nominální sazby daně z příjmů fyzických osob. Voliči je podsouváno, že se jedná o návrat do období před zavedením rovné daně, tedy před rok 2008.

Háček je v tom, že změny od roku 2008 se netýkaly jen nominální sazby daně, ale výrazně zasáhly i do formulace základu daně. Před rokem 2008 bylo možné základ daně − i mzdu zaměstnance a příjem ze samostatné činnosti − snížit o sociální pojistné hrazené zaměstnancem, respektive osobou samostatně výdělečně činnou. Od roku 2008 osoby samostatně výdělečně činné ztratily "jen" možnost odečtu hrazeného sociálního pojistného, ale pro zaměstnance to znamenalo mnohem citelnější změnu: jejich hrubá mzda se v základu daně od té doby zvyšuje o sociální pojistné hrazené za ně jejich zaměstnavatelem.

Přepočet nominální sazby se ilustrativně vyrovnává se zjednodušeně přepočtenými základy daně, u zaměstnanců je nominální sazba přepočtena k jejich hrubé mzdě a platí pro zaměstnance, kteří nemají jiný druh příjmů. U osob samostatně výdělečně činných je přepočet proveden k rozdílu mezi příjmy a výdaji, do kterých není zahrnuto hrazené sociální pojistné, a platí pro osoby, jež mají jen příjmy ze samostatné činnosti.

Jestliže první nominální pásmová sazba je 12 procent, pak pro zaměstnance to za rok 2007 bylo 10,68 procenta a u návrhu ČSSD by to bylo 16,08 procenta. U příjmů ze samostatné činnosti sazba pro rok 2007 dosahovala jen 9,44 procenta a podle návrhu by byla 12 procent. Nejvyšší nominální pásmová sazba 32 procent pro zaměstnance za rok 2007 v přepočtu byla 28,48 procenta a podle návrhu ČSSD by dosáhla alarmujících 42,88 procenta. To u příjmů ze samostatné činnosti, kde přepočet za rok 2007 byl 25,17 procenta, by v návrhu byla jen sazba 32 procent.

Přepočtené základy daně za rok 2007 však vycházejí ze sazeb sociálního pojistného platných v současnosti. Nejsou tak ovlivněny snížením těchto sazeb, které bylo účinné od roku 2009. Cílem této krátké polemiky nicméně není zabývat se dopadem snížení sazeb na nerovnováhu systému sociálního zabezpečení.

Pro úvahy voliče o tom, který způsob zdaňování jeho příjmů je pro něj výhodnější, a tedy kterou politickou stranu si má při racionálním ekonomickém rozhodování vybrat, jsou prezentované přepočty samozřejmě až moc jednoduché. Vždyť například sleva na poplatníka se mezi roky 2007 a 2008 zvýšila více než trojnásobně.

Těch pár čísel je snad ale dostatečnou ilustrací toho, že volič by si měl s výběrem subjektu, který hodlá volit, dát trochu práce, zajímat se o víc než volební slogany a jednoduché fráze. Energii je třeba věnovat programům, a ne jen báječně zvládnutým billboardům a dalším propagačním materiálům.

Více než polovina voličů má jeden či druhý druh příjmů, a tak otázka na závěr zní: Co rozhodne o tom, komu dáte svůj hlas v parlamentních volbách?