Představte si, že provozujete plovárnu a potřebujete, aby se po pláži nepromenovali neplatiči. Jádro plovárny je dávno oplocené, ovšem je tu i možnost zabezpečit pláž jinak. Nasaďte čidla, navrhuje vlivný majitel firmy, která zabezpečovací systémy dodává. Protože senzory okolo pozemku ohlídají i již oplocenou část plovárny, máme tu dilema: opečovávat plaňky a případně jich pár přikoupit, nebo celý plot zbourat a vsadit na čidla? Řešení nevyžaduje vysokou matematiku. Plot již existuje, tudíž jde o to, zjistit, zda jeho údržba a případné prodloužení vyjdou při srovnatelné spolehlivosti dráž než senzory, a podle toho se rozhodnout.

S analogickým problémem se roky potýká ministerstvo dopravy. "Plovárnou", o niž jde, je síť dálnic a silnic, na nichž se vybírá mýto. V roli zákazníka je stát, jemuž patří i "plot" v podobě mýtných bran. Ty je ovšem možné nahradit "senzory" v podobě satelitního sledovacího systému. Věc ale komplikuje vládní usnesení, podle kterého má být tendr na mýto "technologicky neutrální", aby předem nevyřadil ze hry žádný ze způsobů sledování nákladních aut. Po včerejšku už víme, jak "neutralitu" Ťokovo ministerstvo zařídilo: požaduje, aby systém pokrýval celkem 1140 kilometrů silnic prvních tříd, což je pětinásobek současného stavu.

Ale proč, když dobrá polovina navýšení je podle odborníků zbytečná? Dlouhé úseky nově hlídaných silnic jsou v zadání jen a jen proto, aby satelitní řešení nebylo bez šance. Při sledování z vesmíru totiž už na dalších stovkách kilometrů moc nesejde, naopak mýtné brány by se samozřejmě musely všude dostavět. Situace tak odpovídá nápadu ohlídat k plovárně přiléhající louku plnou bodláků. Na ní se sice moc nevybere, ale kdyby se jako dosud hlídala jen lukrativní pláž, měl by to dodavatel senzorů v soutěži s již existujícím plotem těžké. A to by zřejmě nebylo technologicky neutrální.

Dnes nejde o to, zda jsou mýtné brány lepší než satelit. Je docela možné, že "senzory" už vyjdou tak levně, že se opravdu vyplatí "plaňky" odstranit. Nemá smysl bránit se změně techniky, jen aby proinvestované peníze nepřišly nazmar. Pokud je ale nové řešení lepší, má se prosadit za podmínek, které vyhovují zadavateli, tedy státu. Tvářit se, že jím vlastněné mýtné brány neexistují, a pod záminkou technologické neutrality vymýšlet neekonomická zadání je podivné. Takhle se efektivní systém, a je jedno, jestli jde o plovárnu nebo silniční síť, neřídí. Je zvláštní připomínat to ministrovi ze strany, která by jako firmu chtěla řídit celý stát.