Šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) ve čtvrtek na sjezdu odborového svazu Kovo v Olomouci přišel s velmi netradičním způsobem, kde najít dostatek pracovní síly. Namísto dovozu levných Ukrajinců by do továren nahnal živnostníky. Stačilo by prý zvýšit odvody na zdravotní a sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) na úroveň zaměstnanců a firmy by okamžitě dostaly pár desítek tisíc pracovníků navíc. 

Štěch se tak ve své averzi k živnostníkům dostal ještě o kapku dál než jeho stranický kolega a exministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který o nich prohlásil, že jsou parazité. Překonal i předsedu odborové centrály ČMKOS Josefa Středulu, který se před lety nechal slyšet, že "jestliže někdo platí třetinu toho, co ostatní, tak by normální logické vysvětlení mělo být, že dostane asi jenom třetinu sádry nebo třetinu srdeční chlopně, a tak se to neděje." 

Nutno dodat, že nízké odvody živnostníků neměly pochopení ani u pravicových politiků. Hon na tzv. švarcsystém, tedy na kvazizaměstnávání živnostníků, si vybral za svůj program exministr pro místní rozvoj Jaroslav Drábek. V lednu 2012 začala platit novela zákona, která za tuto pseudoformu zaměstnávání drakonicky pokutovala firmy i zaměstnance. Jak to dopadlo? Třeba v roce 2013 Státní úřad inspekce práce provedl přes šedesát tisíc kontrol, aby odhalil celých padesát pět Čechů, kteří pracovali na živnostenský list tam, kde by měli mít normální zaměstnaneckou smlouvu. Poměr výkonů a nákladů byl zcela evidentně famózní, což nakonec došlo i tehdejšímu premiéru Petru Nečasovi, který uvedl, že stovky úředníků dělají naprosto nesmyslnou činnost a že je načase přehodnotit priority vládní politiky, tedy poslat kontroly k ledu.

Je fakt, že odvody živnostníků v poměru k zaměstnancům jsou nízké. A že v oblasti důchodů hrozí časovaná bomba v podobě důchodců živnostníků, kteří nebudou mít dost peněz na "kvalitně strávený čas dožití". Upřímně to samé ale hrozí i důchodcům zaměstnancům. Namísto diskuse o podobě penzí a o zdravotnictví, o reformách navrhne "moderní levice", tedy ČSSD, nejdřív zvýšit daně středně příjmovým zaměstnancům, aby posléze poslala živnostníky do montoven na "levnou práci," bez níž tato ekonomika zřejmě žít neumí. Mimo jiné i díky sociálnědemokratické představě, že podporu musí získat velký investor pomocí daňových úlev, připravených pozemků a dalších pobídek, zatímco drobný podnikatel "stejně neplatí daně", tak ať jde raději k pásu.

Těžko si představit, že by něco podobného napadlo levici v zahraničí. Bernie Sanders v průběhu americké volební kampaně otevřel témata typu velké příjmové a majetkové nerovnosti, regulace vlků z Wall Street či vyššího zdanění velkých zisků obřích bank a korporací. Šéf Labour Party Jeremy Corbyn se nechal slyšet, že by zastropoval platy pro skupinu nejlépe vydělávajících lidí v Británii. Ani jednoho z nich nenapadlo, že by poslal lidi, kteří si umějí vydělat sami na sebe, k pásu. 

Přístup politiků sociální demokracie se nedá nazvat jinak než jako naprosto přezíravý a nerealistický. Nikoliv ovšem v tom smyslu, jak o nápadu kolegy Štěcha prohlásil úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec. Nejde o nerealistický návrh, ale o posunuté vnímání reality a absenci jakékoliv chuti se podívat na to, jak je to doopravdy. Pokud se Milan Štěch domnívá, že by zvýšením odvodů získaly firmy dostatek levných pracovníků, zřejmě se nepodíval do statistik. Z nich sice vyplývá, že existuje skupina lidí, kteří se přesunem do "živnosti" uklidí z napjatého trhu práce. Jenže také platí, že největší počet živnostníků na plný úvazek v Čechách působil v letech 2009–2011, tedy v době krize, kdy se nezaměstnanost pohybovala kolem devíti procent.

OSVČ v čase Hlavní činnost Vedlejší činnost Celkem
3/2017  570 346  401 017  971 363
12/2016  577 818  403 537  981 355
12/2015  578 544  397 408  975 952
12/2014  586 112  386 244  972 356
12/2013  602 395  374 833  977 228
12/2012  627 596  366 492  994 088
12/2011  649 990  351 774  1 001 764
12/2010  640 406  336 663  977 069
12/2009  648 941  306 718  955 659
Zdroj: ČSSZ
 

Od té doby klesl počet živnostníků, kteří si živností skutečně vydělávají (nikoliv při zaměstnání), skoro o osmdesát tisíc a nezaměstnanost se pohybuje kolem čtyř procent. Lidé, kteří živností řešili aktuální problém na trhu práce, se na něj vrátili. Ti ostatní nemají s pseudozaměstnanci, jak je označil šéf Senátu, nic společného. Naopak – často jde o mladé lidi, kteří mají dobrý nápad. O matky s dětmi, jejichž šance na částečné úvazky, práci z domova či flexibilní pracovní dobu jsou mizivé. Řemeslníky, restauratéry a další, kteří často dělají raději na sebe, leckdy i za méně peněz, než aby se stali součástkou ve stroji velké korporace.

Vnucuje se proto otázka, na jakou voličskou skupinu vlastně politici ČSSD cílí. Z jejich výroků by člověka napadlo, že se spíš než vyhrát volby chystají sepsat příručku s názvem "Jak v co nejkratším čase přijít o co nejvíce voličů", přičemž průběžně to zkouší v praxi. Pak budou mít po volbách dost času, aby si vyzkoušeli život mimo politiku. Mohou třeba pomáhat v nějaké montovně, které chybí levní zaměstnanci.