Není snad tragičtějšího příběhu o dnešní Číně, v němž by se zároveň smutně neodráželo i soudobé, Milošem Zemanem, Bohuslavem Sobotkou, Jaroslavem Tvrdíkem a firmou PPF prosazované české sbližování s totalitní Čínou.

Disident a nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po zemřel v ostře střežených podmínkách v jedné čínské nemocnici poté, co strávil poslední dekádu ve vězení za pobuřování. Odsouzen byl proto, že po vzoru Charty 77 sepsal petici s názvem Charta 08, v níž Peking vybízel - přesně jako kdysi chartisté husákovský režim - k dodržování zákonných závazků o lidských právech.

Nikdy jindy na našem světě za posledního čtvrtstoletí od pádu železné opony neožila myšlenka chartistického boje bezmocných proti totalitě tak, jako v tomto činu skromného, ale neobyčejně statečného muže, po němž by se právě proto jednou jistě mohly i v Česku jmenovat ulice.

Což, mimochodem, se třeba v USA už málem stalo. Tamější senátoři svého času připravovali zákon, podle nějž by se náměstí před čínskou ambasádou ve Washingtonu přejmenovalo na Náměstí Lioua Siao-poa. Věc zařízl tehdejší bohužel tuze bojácný prezident Barack Obama, jenž senátorům pohrozil vetem.

V Česku s takovým nápadem ještě nikdo pořádně nepřišel, ale není těžké si domyslet, co by se nejdřív muselo stát, aby myšlenka mohla uspět. Konjunkturální politický oportunismus orientovaný na Východ, jehož jednou z mnohých manifestací je podezřelý byznysový projekt nazvaný Nová hedvábná stezka, by nesměl mít v naší zemi hlavní slovo.

Jedenašedesátiletý muž zemřel na rakovinu jater, ale spíše by se dalo říct, že by krutě vydán smrti. Před časem jej po mezinárodním nátlaku mohli vyšetřit dva přední onkologové, Markus Büchler z univerzitní nemocnice v německém Heidelbergu a Joseph Herman z Andersonova léčebného ústavu Texaské univerzity. Po návštěvě vydali tito dva experti prohlášení, že Lioua by se dalo zachránit, pokud by byl převezen do jedné z těchto jejich klinik, a to okamžitě, dokud jeho stav takový převoz ještě dovoloval.

Jenže čínská vláda to odmítla a fakticky se tak podepsala pod další z milionů obětí, které má na svědomí od dob, kdy se masivním terorem dostala k moci.

Kdekdo to teď připomněl, ale nelze než to říct znovu: Naposledy se stalo za nacismu, aby nositel Nobelovy ceny za mír zemřel za mřížemi. Bylo to v roce 1938, kdy v koncentračním táboře skonal německý pacifista Carl von Ossietzky. Tohle nutno připomenout všem, kteří budou brzy opět tvrdit, že dnešní Čína je už "jiná", "moderní", a proto k ní prý lze přistupovat jako ke každé zemi. Nelze. Je to sebeohlupující lež.