Volby do Poslanecké sněmovny jasně potvrdily, že současný volební systém neodpovídá potřebám společnosti 21. století. Mnoho lidí před volbami řešilo dilema, pro kterou stranu se rozhodnout, protože jejich oblíbené osobnosti kandidovaly na různých kandidátkách. Výsledek? Dosud největší roztříštěnost české politické scény, kdy minimálně u dvou až tří liberálních demokratických stran hrozilo, že nepřekročí pětiprocentní práh pro vstup do Poslanecké sněmovny a jejich hlasy posílí vítěze voleb, hnutí ANO.

Současný volební systém nepodporuje konsenzus, ale volbu menšího zla. Patrný je také odklon od tradiční politiky, posílení populistů, extremistů a tzv. antisystémových stran. Podle aktuálního průzkumu společnosti Median je s výsledkem voleb nespokojená nadpoloviční většina občanů.

Záporný hlas pro ty, kteří společnost rozdělují

Existuje ale řešení: volební systém Demokracie 21. Pokud bychom podle něj volili, měli bychom možnost dát hlas osobnostem bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Logicky by se tak zvýšila motivace lidí jít volit a především by zmizela nutnost volit tzv. menší zlo či spekulovat, kdo překročí či nepřekročí pětiprocentní práh. Systém Demokracie 21 by se mohl prosadit v ČR i ve světě právě díky stoupající poptávce po smysluplném, fungujícím a srozumitelném volebním algoritmu od občanů.

Hlasovací systém Demokracie 21 je založen na principu více hlasů - počet hlasů každého voliče je větší, než je počet vítězných možností. Efekt více hlasů přináší větší společenskou shodu a v důsledku toho je mnohem více lidí spokojeno s výsledkem volby. Záporný hlas zase ztěžuje situaci těm osobnostem, které společnost rozdělují. V případě aplikace tohoto systému na parlamentní volby by dle našich dosavadních analýz mohlo vzniknout 81 dvoumandátových volebních obvodů, v každém by politické strany mohly postavit maximálně dva kandidáty.

Místo 200 poslanců jen 162

Volič by měl k dispozici čtyři hlasy pozitivní a jeden negativní. Jednotlivým kandidátům by se pak celkové skóre sečetlo a v každém obvodu by vyhrál kandidát s největším počtem kladných hlasů. Ve svém důsledku by aplikace tohoto systému znamenala snížení počtu poslanců ze současných 200 na 162. K takové změně je třeba změny ústavy, což je složitý proces. Ale ve světle výsledků posledních voleb (a nejen jich) je to rozhodně téma, o kterém by se mělo věcně diskutovat. Smyslem změny volebního systému bude posílení demokracie a realističtější zobrazení preferencí občanů.

Demokracie 21 se již několik let používá na lokální úrovni, například pro hlasování v takzvaných participativních rozpočtech měst, kdy občané rozhodují, na jaké projekty bude určena část městského rozpočtu. Funguje v některých pražských městských částech, v Říčanech, Chomutově, Ostravě, ale i v New Yorku, kde tímto systémem rozhodovalo 102 800 hlasujících o bezmála miliardě korun.

Autor je podnikatel, matematik a tvůrce hlasovacího systému Demokracie 21