Už jen 46 vládních katastrof a budou Vánoce, čte chodkyně v jedné z výloh britských obchodů v aktuálním kresleném vtipu Daily Telegraphu. A skutečně. Takovou koncentraci malérů britský kabinet v moderní historii snad nepamatuje. Drtivá většina průšvihů se přitom ani netýká hlavního politického tématu ve Spojeném království, kterým samozřejmě zůstává brexit. Právě na jeho podobu, respektive na setrvání Theresy Mayové v Downing Street číslo 10, mají ale skandály obrovský vliv.

Timesy tvrdí, že se unijní lídři připravují na scénář, podle něhož by kdysi "silná a stabilní" Mayová nemusela ve svém úřadu vydržet ani do konce roku. Premiérku oslabily předčasné parlamentní volby, které přitom letos sama vyvolala, i PR fiasko kolem tragédie na Grenfell Tower. Co si asi musí Britové myslet o autoritě ministerské předsedkyně, která absolutně netuší, že se její vládní kolegyně během vlastní dovolené sešla s Benjaminem Netanjahuem a dalšími izraelskými představiteli? Obyvatelé Spojeného království, ať už odchod své země z EU podporují nebo nikoli, taky velmi jasně vidí, že oficiální jednání o brexitu mírně řečeno váznou a že ministerská předsedkyně rozhodně nemá taktovku ve svých rukou. A rozhovory o brexitu váznou i proto, že Evropská unie si je vědoma slabosti Mayové a jejího týmu. Je to všechno rafinovaně pospojované.

Theresa Mayová potřebuje hmatatelný pokrok v jednáních, jinak by v prosinci unijní předáci nemuseli schválit posun rozhovorů do dalšího "levelu", tedy debaty o volném obchodu. Oba tábory se mezitím připravují na variantu "no deal", tedy že oficiální rozhovory ztroskotají. Jednání teď ale může poslat ke dnu spíš pád londýnské vlády než věcné neshody britských a unijních vyjednavačů. Demise Mayové by nepochybně znamenala chaos. Co by následovalo? Konzervativní strana by musela najít nového předsedu a ten by se stal premiérem, což je přesně ona operace, která loni v létě katapultovala k moci paní Mayovou po rezignaci Davida Camerona. To by z hlediska jednání o brexitu znamenalo veliké zdržení, nemluvě o variantě, že by se vypsaly parlamentní volby. Ty by při současném rozložení sil mohly úplně klidně katapultovat k moci Labour Party Jeremyho Corbyna. Toho Corbyna, který k brexitu dlouho mlčel, aby teď už ve svých názorech doputoval k požadavku na udržení Británie v jednotném trhu. Co kdyby se myšlenkově posunul ještě dál…?