Uvedenou otázku má smysl pokládat pouze těm, kdo dnešní celoevropskou politiku odmítají. Pouze tito odmítači mají totiž důvod se ptát, zda, či za jakých podmínek se podrobit většině, resp. zda, či za jakých podmínek zahájit bitvu za práva menšin.

Čistě analyticky nahlíženo má ten jejich problém dvě stránky. Ta první je ekonomická, protože se omezuje na náklady a výnosy přijatého rozhodnutí (přidat se nebo nepřidat se). Tu druhou stránku representuje dobře známé morální dilema, zda, či za jakých okolností je povoleno ustoupit nátlaku, například hrozbě izolace a z ní vyplývajících (často veřejně nepřiznaných) sankcí.

S mým vlastním odmítáním kompaktů, unií a fondů je to pak tak, že i kdyby tyto návrhy přinesly ekonomický prospěch Německu a tedy i nám, jsem hluboce přesvědčen, že nesmyslně drtí země jihovýchodní Evropy, což je, dle mého soudu, nemravné.