Pro samotnou obnovu hospodářského růstu a řešení současné hospodářské krize nebude prezidentská volba znamenat vůbec nic. To nevyplývá z pohledu na seznam kandidátů – řada z nich je pro hospodářskou politiku velmi kvalifikovaná – ale z postavení prezidenta v českém ústavním systému. Tento fakt by sám o sobě nebyl tak znepokojující, ale pravděpodobné bohužel je, že volba vyvolá negativní dopady na českou ekonomiku prostřednictvím další destabilizace politické scény. Jednou z jejích příčin bude pokračující zklamání občanů z politiky. Prezidentské volby vyvolají větší zájem o politiku - mnohem větší, než naprostá většina dosavadních voleb. Ponesou s sebou očekávání, že se politika změní. Jenomže ona se jimi nezmění – a pokud ano, tak spíše k horšímu.

Prezident totiž žádné faktické pravomoci nemá, a to nejen pokud jde o ekonomiku. V této oblasti může pouze postupně obměnit bankovní radu ČNB, což ale stejně sotva povede k zásadní změně její strategie. Dále může občas vetovat nějaký zákon, ale každá vláda jen o trochu stabilnější, než ta současná (tedy téměř jakákoli), veto snadno přehlasuje. Lidé tudíž brzy zjistí, že lednový výlet k hlasovacím urnám, případně dokonce aktivní podpora některého z kandidátů, neměl žádný faktický dopad na politický vývoj v zemi. Rozčarování z politiky bude dále narůstat. Problémem přímé volby prezidenta přitom není sám fakt, že je přímá, ale to, jaké ústavní pravomoci takto zvolený prezident má – nebo, přesněji řečeno, nemá.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se