Navrhovaná „fiskální devalvace“ je v podstatě přesunem přímé daňové zátěže na daně nepřímé. Tato myšlenka cirkuluje mezi ekonomy i vládami již řadu let. Z ekonomického pohledu to lze mimo jiné vnímat jako zásah vlády do relativních cen v ekonomice, tj. ceny práce versus ceny zboží, i v mezinárodním kontextu. Snížení nemzdových nákladů práce by mělo, za jinak stejných podmínek, nejen omezit past neaktivity na domácím trhu práce, ale také vést k devalvaci reálného směnného kurzu spočítaného pomocí jednotkových mzdových nákladů, tj. zvýšit konkurenceschopnost.

V potaz je ale třeba vzít, že daně nejsou jen způsobem, jak vybrat peníze do státního rozpočtu, ale také nástrojem sociální politiky. Vláda musí zvažovat mezi ekonomickou racionalitou daňového systému (právě i v kontextu konkurenceschopnosti země) a cíli v podobě druhotného přerozdělování prostředků ve společnosti, přičemž každá daň má jiný vliv na dosažení tohoto záměru. Navíc je potřeba zvažovat tento aspekt daňového systému současně se sociálními transfery.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se