EU vždy chtěla hledat kompromisy ohledně často fundamentálně odlišných zájmů svých členů. V tomto snažení byla jejím asi největším úspěchem společná zemědělská politika, jakkoli právě tento ústupek jihovýchodnímu křídlu Evropy dnes mnozí považují za největší chybu integračního procesu.
Každopádně se zdá, že v energetice už žádná taková dohoda možná není, kromě jiného i z důvodů vnitřně rozporných ekologických doktrín a ztráty nadšení původních otců zakladatelů. Trvající pokusy o společnou energetickou politiku proto už nelze brát vážně a bruselská administrativa je už ani – předpokládám - vážně nebere. Bohužel, našim pamětníkům to vše snadno připomene „hru na plán“, jak jeden náš kolega kdysi označil tehdejší pseudo-snahu o centrální plánování. A co hůř, připomene i to, že ona stínohra nebyla ani trochu nevinná, protože zásadně deformovala institucionální rámec ekonomiky, na prvním místě její motivační strukturu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
