Koncepční potíž se státními a polostátními podniky typu ČNB nebo ČEZ je primárně institucionální. Zpravidla jsou to monopolisté, kteří svou ziskovost zajišťují – kromě své tržně monopolní síly - navíc i státně administrativními (mocenskými) příkazy. Navrhované použití zisku ČNB se tedy nabízí porovnat s tím, jak je dnes běžně nakládáno s dividendami ČEZ-u.
A dále, případ, kdy stát vlastní podnik, otevírá hezkou analogii s jakoby opačným uspořádáním, kdy podnikatel, například v roli ministra financí, vlastní stát. I v tom druhém případě totiž platí výše uvedené - státně administrativní příkazy majitele podniku silně ovlivňují jeho vlastní hospodářské výsledky. Pamětníci snadno doloží, že právě tak tomu bylo ve zlatých dobách (pozor ironie!) reálného socialismu.
