Výčet konfliktů v různých částech světa může navodit pocit, že situace ve světě je třaskavější a rizikovější, než dříve. Nicméně stále jde o lokální problémy bez potenciálu výrazněji negativně ovlivnit vývoj globální ekonomiky. Proto je reakce finančních trhů v USA či západní Evropě na tyto události zastíněna vlivem domácího ekonomického vývoje a měnové politiky Fedu a ECB.

Na lokální úrovni je ovšem vliv geopolitických rizik patrný. Je obtížné říci, zda investoři zohledňují tato rizika správně, je však patrné, že je neignorují. Proč by se jinak ceny akcií v Rusku dlouhodobě pohybovaly kolem 5násobku firemních zisků, ačkoli obvykle to bývá 15-20ti násobek? Proč by hodnoty CDS spreadů Venezuely, Argentiny či Pákistánu vysoce převyšovaly hodnoty ve Skandinávii? Spočítat cenu jednotlivých politických rizik asi nikdo nedokáže. Můžeme odhadovat ekonomické dopady konkrétních politických kroků a přisuzovat jim pravděpodobnosti, to nám ale poskytne jen velmi hrubé měřítko. Proto není překvapivá dlouhodobá letargie trhů a prudká skoková reakce v okamžiku, kdy se něco skutečně stane.

Zároveň to nevylučuje iracionalitu finančních trhů. Ta se může stejně dobře (vlastně špatně) projevovat na vyspělých i rozvíjejících se trzích. Existují určité možnosti, jak získat tušení, že něco není v pořádku. Jednou z nejspolehlivějších je, když zaslechnete větu: „Tentokrát je to jiné.“