Obecně platí, že ceny mohou nabídnout relevantní informace o významnosti reálných procesů pouze do té míry, do jaké jsou příslušné trhy skutečně svobodné. Neboli, jeden z nejvýznamnějších argumentů proti státní regulaci ekonomiky upozorňuje právě na ztrátu vypovídací schopnosti tržních signálů. Protože, ztratíme-li tržní informace, zbudou nám již jen data dodávaná například Eurostatem a BIS. Jenom nevím, zda ten, kdo obchodníkům nařizuje, kde má ležet která konzerva, si skutečně myslí, že dřívější experimenty se Státní plánovací komisí byly jen špatně provedenou jinak správnou ideou.

Druhým zdrojem nižší relevance cenových informací je tzv. globalizace, která překročila jakoukoli rozumnou míru, a to zejména v zemích, které zůstávají, alespoň formálně, demokraciemi západního typu. Speciálním případem jsou při tom všudypřítomné informační technologie, které přetíženým brokerům v kravatách za 800 dolarů nařizují, kdy a co mají kupovat a prodávat.

Nemohu vědět, jak moc se tohle všechno týká i dnešního chaosu na Ukrajině a Kurdistánu, ale, bohužel, od jisté doby začínám všem cenovým informacím z finančních trhů silně nedůvěřovat.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se