Trochu by mě překvapilo, kdyby české firmy, jsou-li ještě takové, tajně nesnily o dobývání Ameriky. Nejspíš i hvězdy domácího show-businessu sní, jak jednou zavolá Hollywood. Dokonce i já jsem kdysi – za podpory Světové banky – navštívil Wall Street s cílem u nich prosadit systém zaknihovaných cenných papírů (SCP), který by jim už tehdy vyřešil problémy s anonymními akciemi. Neboli, motivace tu jistě je a docela určitě se to někdy někomu podaří – určitě bych to nevzdával.

Naopak, moje představivost končí ohledně možností českého státu uvedené sny podpořit – pokud bychom měli pro účely dobývání amerických trhů na mysli standardní nástroje jako EGAP, či účasti na Zemanově zájezdu do Bílého domu. V kategorii těch nestandardních nástrojů se ovšem nachází například lobbing za umístění Národohospodářské fakulty v první desítce světových universit, nebo viditelný podíl České republiky na bombardování Damašku.

Takže nám asi nezbývá nic jiného než dál trpělivě zkoušet, kde se dá, tj. všude, kam ještě nedosáhla momentální vlna sankcionování všeho a všech.