Libertarián mého ražení nebojuje za odklad státní regulace trhu, včetně toho „kapitálového“, ale proti jejímu zavedení. Neboli, abych debatu poněkud vyhrotil, to co bylo v uvedené věci u nás zavedeno – na všech trzích bez rozdílu - bych dnes zrušil jako překážku drtící naši konkurenceschopnost.

Mé návrhy vždy zněly tak, že stát by měl dostat možnost regulovat pouze ty podniky, které se rozhodnou právě od něj získat svou podnikatelskou „licenci“. Pro spotřebitele – na všech trzích, včetně těch finančních – jsem tak prosazoval možnost volby mezi různě (státem či jinak) licencovanými a tedy i regulovanými podnikateli. Výsledkem tak měla být konkurence mezi paralelně existujícími „organizátory trhu". Dnešním výsledkem je bohužel pravý opak, téměř dokonalý monopol (pan-evropská homogenita) super-státní regulace.

Nezávisle na výše uvedeném pak už jen zopakuji, že Václav Klaus nikdy neměl ve specializované gesci kvalitu právního řádu a jeho vynucování; nikdo z nejbližších Klausových spolupracovníků například nikdy nebyl členem Legislativní rady vlády. Za druhé, neexistují žádné byť jen částečně důvěryhodné údaje o rozsahu transformačních nákladů a co zejména, té jejich části, která je připisována tzv. tunelování. Co naopak k dispozici je, jsou tvrdá makroekonomická data z první poloviny 90. let, například o neuvěřitelně pozitivním vývoji (ne)zaměstnanosti v totálně se transformující ekonomice.